Blízká setkání třetího druhu
Text a foto: Pavel Karásek 

Krásně slunečné ráno na Floridě… Přijíždím k domu kamaráda, se kterým jsem měl strávit dopoledne „kondičním potápěním“. Je certifikován OWD, ale dlouho se už nepotápěl a tak mě požádal jako instruktora o kondiční ponor. Nemusel mě přemlouvat…
 

 

Při výjezdu z delty na otevřenou vodu se před námi rozprostřela nekonečná dálka atlantického oceánu. Klidná hladina jako na rybníku a totální bezvětří nám slibuje krásnou viditelnost. Jedeme ve trojko. Paul, Rob – který se chce jen tak ponořit - a já. Dva spřažené motory Yamaha si spokojeně vrní a naše loď se řítí k již známé lokalitě. Hloubka 20m, potopený vrak lodi z devadesátých let a „bezproudová“ zóna bude ideální pro kondiční snor mého kamaráda.  
Beru s sebou foťák a za chvíli skáčeme do vody, padáme k vraku a Paul dělá všechny cviky na kterých jsme se domluvili. Vyvažuje se, drží celkem dobrý trim, plave bez problémů a dokonce zkouší i žabí kop, který ode mne okoukal. Trénujeme dýchání z jedné automatiky, vylití masky a… najednou jsem něco zahlédnul za Paulem. Byl to velký rejnok. Jen tak proplul kolem a tak jsem Paula na zvíře upozornil. Ukazuju směrem k rejnokovi a Paul se otáčí. Pokyvuje hlavou a mi se v hlavě promítá zpráva v televizi o smrti krotitele krokodýlů Steva Irwina… Najednou se dívám a rejnok se otáčí a plave přímo k nám. Hmmm, zůstat v klidu, však on se nás bojí…uklidňuju se. Bylo to mé první setkání s tímto zajímavým zvířetem. Za chvíli se mám stát svědkem něčeho, co bych nikdy nečekal….



Rejnok je už asi snad jen půl metru od nás a nevypadá, že by chtěl zastavit. Ohromuje mě jeho velikost. Rozpětí křídel asi jeden a půl metru, za aerodynamickým tělem se táhne dlouhý ocas s pověstným ostnem na konci. To mě začíná děsit…

Rejnok zpomaluje a já se ani nehýbám. Doplave ke mně a jemně do mě strčí „čumákem“. Sbírám odvahu a dotýkám se jeho křídla. K mému údivu neutíká, ale ještě více se o mě otírá. Dovoluju si více a drbu ho na zádech.

 

Paul ho hladí po křídlech a dokonce se chytá křídel a nechá se asi několik metrů táhnout. Foťák!!!!
Rychle odepínám foťák od popruhu a nastavuju na automatiku. Teď nám určitě uplave, myslím si.  Ale ne. Rejnoka to opravdu baví a s Paulem si vyloženě hraje. Připomíná mi psíka, který si hraje se svým pánem… Koukám na všechno přes obrazovku mého kompaktu a mačkám spoušť. Tohle mi nikdo neuvěří. Tak a teď já! Připínám foťák zpět na popruh a i já se věnuju hrátkám s tímto mimořádně přítulným rejnokem. 

Nikdy jsem rejnoka neviděl tak zblízka a tak se toho nemůžu nabažit. Prohlížím si jeho tělo, dotýkám se jeho křídel a Nakonec se odněkud objevil Rob s menší rybou co ulovil harpunou. Nabídnul ji rejnokovi a ten se do ní s chutí pustil. To byl zážitek… viděli jste někdy rejnoka, jak baští rybu?
 
Necháváme ho vklidu ať si užije lehce nabytou kořist a odplouváme ke kotevnímu lanu. Při výstupu nad tím uvažuju a pořád tomu nemůžu uvěřit. Kdyby byl rejnok mimozemšťan, určitě bych ty chvíle pod vodou nazval blízkým setkáním třetího druhu….
 
Mnoho bezpečných snorů přeje Pavel Karásek
 
Pro www.divestar.eu Pavel Karásek, Florida 06/09

 

 















 

certifmini1



Nejčtenější články:














Potápění se vzduchem je
lidské, s trimixem
božské (motto IANTD)