Rockbottom: Plánování ponorů se „železnou rezervou“

Text: Juraj Strieženěc

Cílem tohoto článku je vnést trochu světla do plánování spotřeby plynů v rekreačním potápění. Systém vychází z metody plánování „Rock bottom,“ která je oblíbená technickými potápěči.

Co tedy „Rock bottom“ nebo-li česky „železná rezerva“ vlastně je? Jak se liší od pouček typu „jedna polovina“, popřípadě „jedna třetina“ ? Celá myšlenka je založena na jednoduchém principu:. Kolik plynu potřebuji na bezpečný výstup na hladinu v případe, že u jednoho potápěče z dvojice dojde ke ztrátě plynu ? Pro jednoduchost se budeme držet v limitech bezdekompresního potápění (nitroxového nebo vzduchového. ).

Budeme vycházet ze studie DANu, která doporučuje nejen bezpečnostní zastávku v 6 metrech, jak je učí většina komerčních systému, ale také podobnou zastávku přibližně v polovině profilu bezdekompresního ponoru. Studie DANu jasně ukazuje, že při dodržení hloubkové zastávky se eliminuje počet bublin v krvi potápěče naměřených Dopplerem.

Hladinová spotřeba(RMV) a spotřeba v hloubce.

RMV je teoretická spotřeba plynu potápěčem při běžném ponoru přepočtená na hloubku 0 metrů, tedy tlakovou hloubku 1 bar. Tato spotřeba nemá nic společného s Vaší spotřebou plynu na souši, ale vyjadřuje jak dýcháte, když se potápíte. Každý potápěč by měl znát svoji hladinovou spotřebu. Průměrně bývá spotřeba potápěče asi 20 litrů za minutu.

Spotřeba v hloubce roste dle Boylova zákona úměrně s hloubkou. Každých 10 metrů znamená 1 bar tlakové hloubky. V našem případě, při RMV 20 litrů za minutu, dýchá potápěč v hloubce 20 metrů ( 3 barů) trojnásobek, tedy 60 litrů za minutu.

Pro Ty, kteří mají rádi vzorečky :

Spotřeba v hloubce = RMV * tlaková hloubka

Profil ponoru a la DAN.

Při plánovaní ponoru budeme respektovat doporučení DANu a vystupovat rychlostí 10 metrů za minutu. V poloviční hloubce uděláme hloubkovou zastávku 3 minuty a v 6 metrech uděláme bezpečnostní zastávku 5 minut. Výstup ze šesti metrů na hladinu provedeme rychlostí 3 metry za minutu.

Náš profil tedy bude vypadat asi takto:

Oprava: kriye = krize!

Pravidla Rock Bottom.

Výstup je potřeba zahájit v okamžiku dosažení „Rock Bottom tlaku“, což je zásoba plynu ve Vaší lahvi, která postačí na bezpečný výstup obou potápěčů na hladinu, při dodržení výstupové rychlosti a všech potřebných zastávek, v případě ztráty plynu u jednoho z dvojice.
Když dosáhnete Rock bottom tlaku, musíte okamžitě s partnerem zahájit výstup, jinak riskujete, že skončíte v barokomoře, mrtví nebo na vozíku.
Když partner nechce vystoupat, vystupte sami a najděte si jiného partnera na potápění!
Pravidlo platí i v případě „divemastrů, voditelů ronjenja“ a dalších rádoby odborníků!

Jak spočítat Rock bottom ?

Když se budeme dodržovat výše uvedený profil, je to jednoduché.

1. Hladinová spotřeba v případě krize.

Nejdřív musíme vědět, jaká je naše hladinová spotřeba v případe ztráty plynu u jednoho z potápěčů. Ta je definovaná jako spotřeba potápěče plus spotřeba jeho partnera násobeno bezpečnostním koeficientem 1,5.

Tento koeficient slouží jako rezerva, protože v případě krizové situace se vaše dýchaní zrychluje v důsledku stresu. Kdo tomu nevěří, ať si spočítá reálnou spotřebu z ponoru, kdy řešil krizovou situaci nebo se prostě necítil dobře.

Tedy RMVrock bottom = vaše RMV plus RMV partnera, to celé násobeno 1,5.

Pokud má Váš partner spotřebu přibližně stejnou jako Vy, můžete Rock bottom spotřebu stanovit jako svoji hladinovou spotřebu násobenou třemi. Dobrý příklad pro snadné zapamatování je představit si na jedné lahvi tři potápěče - sebe, partnera a paniku.

Příklad 1: Vaše hladinová spotřeba je 20 l/min, partnerova 25 l/min. RB spotřeba tedy je (20 + 25) x 1,5 což je 67,5 litrů za minutu.

2. Jak dlouho trvá výstup na hladinu ?

Na uvedeném profilu vidíme, že čas potřebný na výstup, můžeme rozdělit jednak na zastávky, které jsou nezávislé na hloubce, a jsou vždy stejné, jednak na samotný výstup který je závislý na hloubce, ze které vystupujeme.

Jako vzorový ponor zvolíme ponor do 30 metrů s EAN32 při hladinové spotřebě obou potápěčů 20 litrů za minutu. Hladinová spotřeba RB je tedy 60 litrů EAN32 za minutu.

Fáze 1 Čas: 1 min

· Začněme na dně. V případě problému „OOA“(*) musíme počítat jednu minutu, kdy se budeme snažit problém vyřešit nebo aspoň zamezit jeho následkům. Například při masivním úniku plynu u partnera , mu dáme svoji automatiku a zavřeme ventil na jeho lahvi. Zkontrolujeme zásobu plynu a zahájíme výstup.

· Fáze 2 Čas: 1,5 min

Zahájíme výstup rychlostí 10 metrů za minutu do poloviční hloubky profilu ponoru. Prakticky: ze 30 metrů vystoupáme do 15 metrů.

Fáze 3 Čas: 3 min

· Následuje zastávka v 15 metrech na 3 minuty.

Fáze 4 Čas: 1 min

· Výstup z poloviny hloubky 15 metrů do 6 metrů rychlostí 10 metrů za minutu

Fáze 5 Čas: 5 min

· Následuje zastávka v 6 metrech na 5 minut.

Fáze 6 Čas: 2 min

· Výstup ze 6 metrů na hladinu rychlostí 3 metry za minutu.

· Součet jednotlivých fází nám dává dohromady celkový čas potřebný na výstup,.což je 13,5 minuty.

3. Jaká je spotřeba plynů ?

Fáze 1 Čas: 1 min strávíme v hloubce 30 metrů, což je, vyjádřeno v tlaku, 4 bary. V této hloubce vydýcháme - 1 min x 4 bary x 60 litru za minutu rovná se 240 litrů plynu.

Fáze 2 Čas: 1,5 min strávíme v průměrné hloubce 22,5 metrů, což je polovina cesty mezi 30 a 15 metry. V této hloubce vydýcháme - 1,5 min x 3,25 bary x 60 litrů za minutu, tedy 292 litrů plynu.

Podobně spočítáme i ostatní fáze a dostaneme tento výsledek:

Fáze 1 Čas: 1 min 240 litrů
Fáze 2 Čas: 1,5 min 292 litrů
Fáze 3 Čas: 3 min 450 litrů
Fáze 4 Čas: 1 min 123 litrů
Fáze 5 Čas: 5 min 480 litrů
Fáze 6 Čas: 2 min 156 litrů

Celková spotřeba plynu na výstup je tedy asi 1750 litrů plynu. Vezmete- li si láhev o objemu 15 litrů, která pojme 200 barů, máte 3000 litrů plynu. 1750 litrů děleno 15 litry je 116 barů. Při dosažení tohoto tlaku musíte zahájit okamžitě výstup.

4. Vlastní ponor.

Po odečtení RB plynu 1750 litrů nutného na výstup, zůstane v lahvi jen 1250 litrů plynu na vlastní ponor. 1250 litrů děleno 20 litry za minutu děleno 4 bary tlakové hloubky vystačí na necelých 16 minut ve 30 metrech. Zanoříme tedy do hloubky 30 metrů a když nám manometr ukáže 115 barů mažeme nahoru. Mělo by nastat kolem patnácté minuty ponoru.

Podle tabulek je 15 minut ve 30 metrech pro EAN32 bezdekompresní ponor, můžeme si tedy napsat plán ponoru s RB tlakem na tabulku, prodat drahý počítač, koupit si levný hloubkoměr s hodinkami a místo toho si nakoupit mnoho piv nebo ponorů.

Pokud se Vám zdá toto plánovaní příliš složité, čtěte dále.

Modifikace profilu a zjednodušení výpočtu

Předcházející profil je konzervativní a dá se použít na opakované potápění. Když si řeknete, že budete s partnerem akceptovat určité riziko a vynecháte hlubokou zastávku v polovině ponoru a budete potápět podle „Buhlmana“ jako naši otcové, situace se výrazně zjednoduší.

Profil ponoru bude mít v podstatě jenom tři fáze:

Oprava: kriye = krize!

1. Fáze 1 První v hloubce 1 minuta na řešení problému.

2. Fáze 2 Druhý na výstup ze dna do 5 metrů rychlostí 10 metrů za minutu

3.Fáze 3 Třetí na 3 minutovou zastávku v 5 metrech a následný výstup na hladinu.

Použijeme stejný příklad a jako vzorový ponor zvolíme ponor do 30 metrů s EAN32 při hladinové spotřebě obou potápěčů 20 litrů za minutu.

Zkusíme to spočítat jednoduše.

Fáze 1 4 bary x 1minuta x 60 litrů za minutu je 240 litrů

Fáze 2 Průměrná hloubka mezi 30 a 5 metry je 17,5 metru, vyjádřeno v tlaku 2,75 bar. Aby se to lépe počítalo, zaokrouhlíme na 3 bary a budeme mít rezervu. Ze 30 metrů do 5 je 25 metrů rozdíl a rychlostí 10 metrů za minutu, tam budem v 5 metrech za 2,5 minuty. Pro zjednodušení, zaokrouhlíme na 3..

3 bary x 3 minuty x 60 litrů za minutu je 9*60 = 540 litrů

Fáze 3 Celkem 4 minuty - 3 minuty zastávku a 1 minutu na výstup.

1,5 baru x 4 minuty x 60 litrů za minutu je 6 * 60 = 360 litrů

Podtrženo a spočteno 1140 litrů děleno 15 litrů lahve je 76 barů , tedy 80 barů. Takže výstup musíme zahájit při tlaku 80 barů.

Počítání pro realitu.

Asi nikdo z nás se nechce moc zabývat litry, ty nejsou na manometru vidět. Řekněme si, že máme 15 litrovou láhev a s jinou potápět nebudeme.

Takže nejdřív si vypočítáme, kolik litrů potřebujeme na bezpečnostní zastávku a výstup - tedy úsek 3. Jak vidíme z těžké matematiky ( výše), potřebujeme 240 litrů. Převedeno na bary 16 barů. Toto číslo velkoryse zaokrouhlíme na 30 barů. Tolik bychom měli mít vždy, když dorazíme na bezpečnostní zastávku do 5 metrů.

Dále víme, že RMV pro Rock Bottom je 60 litrů za minutu, tedy 4 bary za minutu.

Použijeme stejný příklad a jako vzorový ponor zvolíme ponor do 30 metrů s EAN32 při hladinové spotřebě obou potápěčů 20 litrů za minutu.

Zkusíme to spočítat z hlavy.

Řešení problému na dně 1 minuta.

Výstup ze 30 metrů na hladinu trvá 3 minuty, jednoduše hloubku podělíme deseti.

Dohromady 2 minuty x 4 bary ( hloubka 30 metrů ) x 4 bary za minutu je 64 barů

64 barů plus 30 barů na hladině?? je 94 barů . Zaokrouhlíme na 5 barů dolů, což je 90 barů. A máme Rock Bottom i s rezervou na doplavání na loď.

Takže ještě jednou jednoduché pravidlo.

1. Hloubku, přepočteme na tlak. (30 metrů 4 bary)

2. Hloubku podělíme 10 a přidáme 1 a získáme čas (30/10 = 3 3 + 1 = 4)

3. Vynásobíme čas hloubkou a spotřebou (4 x 4 x 4 = 64)

4. Připočteme 30. 64 + 30 = 94 a zaokrouhlíme směrem dolu na 5 barů.

5. A máme železnou rezervu 90 barů.

Korektura : Markéta Sokolová

Přihlásit se