Potápěčské nehody 2006
|
Záhada obklopuje smrt potápěčů pobřežní hlídky
Seatle: Tragédií skončila cvičná mise dvou potápěčů pobřežní hlídky spojených států (US Coast Guard) 17.8. 2006 na palubě výzkumného ledoborce, lodi Healy operující v arktických podmínkách 500 mil severně od Aljašky.
Poručík Jessica Hill (31) a námořník Steven Duque (22) prováděli cvičný ponor z paluby Healy. Oba potápěči byli jištěni na laně návodčím. Po asi deseti minutách přestali potápěči odpovídat na signály a když přestaly k hladině pod ledem vystupovat bubliny, byli oba potápěči vytaženi na povrch ledu. Oba nejevili známky života a záchranáři okamžitě zahájili oživování. Po přibližně dvou hodinách byla u obou konstatována smrt.
|
 Duque a Hillová
|
 Vyšetřovatel na Healy
|
|
Vyšetřovací komise Pobřežní hlídky zahájila okamžitě vyšetřování, všechno potápěčské vybavení bylo odebráno z lodi a bude se podrobovat kontrole. Kapitán lodi byl odvolán ze služby po dobu vyšetřování.
Do dnešního dne nebyla objasněna příčina smrti obou potápěčů a vyšetřováni pokračuje. Podle rodičů obou potápěčů není možno získat žádné informace ze zdrojů US Coast Guard, což je pro pozůstalé pobuřující. Otec poručíka Hillové potvrdil, že jim bylo odmítnuto i vystavení úmrtního listu.
Svědci nehody považují tento incident za ojedinělý a osud obou zkušených potápěčů za záhadu. Podle tiskového mluvčího USCG je tento potápěčský incident první nehodou od roku 1975.
Zdroj: Tisková zpráva a USCG
Z Floridy pro www.divestar.cz volně přeložil Pavel Karásek
|
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oficiální prohlášení k potápěčské nehodě u ostrova Lembongan z 8.11. 2006
Posilam k clanku moje osobní fotky z jara... zdání idylky klame... sám jsem tam na jaře popojel v proudu asi 4km na moře... vystřelená bójka mne zachránila, stejně jako ostříží zrak kapitána a jeho posádky...
Ivo
zasílám ke zveřejnění oficiální prohlášení k nehodě u ostrova Lembongan, které mi poslal Milan Jeglík přímo z Bali...
Oficiální prohlášení k potápěčské nehodě u ostrova Lembongan z 8.11. 2006
Lokalita: Jet Point (Jangka Point) – ostrov Lembongan
Oficiální prohlášení k potápěčské nehodě u ostrova Lembongan z 8.11. 2006
Lokalita: Jet Point (Jangka Point) – ostrov Lembongan
Charakter lokality:
mělká lokalita kopírující severní pobřeží ostrova Lembongan, kde je maximální vzdálenost od břehu 50 - 100 metrů. Dno tvoří mělčina s bohatým korálovým porostem. Hloubka této mělčiny je maximálně do 15ti metrů a dále tato mělčina přechází ve svah padající do hloubky. Maximální hloubka ponoru na této lokalitě bývá do 25ti metrů. Poté se vystupuje do menší hloubky a pokračuje se mělčinou v hloubce mezi 18ti až 12ti metry. Závěr ponoru bývá v hloubce kolem 5ti metrů. Na této lokalitě je středně silný nezáludný proud tekoucí podél celého severního pobřeží. Jedná se o tzv. driftové potápění, které na této lokalitě spadá mezi jednoduché ponory, kdy potápěči bez problémů proud následují a nakonec se se signálními bójemi vynoří a posbírá je loď. Tato lokalita je s doprovodem absolvovatelná i pro potápěče začátečníky. Na této lokalitě může v průběhu ponoru dojít k roztrhání skupiny, kdy se poté potápěči drží v buddy systému a poté dokončují ponor s vypuštěnou bójí na hladině, kde je opět vyzvedne člun.
Skupina:
Monika Jeglíková (vedoucí ponoru – počet ponorů přes 700; kvalifikace Special Diver UDI) – 30 let
Antonín (kvalifikace AOWD - PADI – počet ponorů 42) – 46 let
Vendula (kvalifikace AOWD – UDI - počet ponorů 58) – 23 let
Petr (kvalifikace OWD – PADI – počet ponorů 35) – 36 let
Zdirad (kvalifikace OWD – SSI – počet ponorů 7) – 26 let
Popis ponorů ze dne 8.11. 2006 PŘEDEŠLÝ PONOR – SAMPALAN PED
mělká lokalita kopírující severní pobřeží ostrova Lembongan, kde je maximální vzdálenost od břehu 50 - 100 metrů. Dno tvoří mělčina s bohatým korálovým porostem. Hloubka této mělčiny je maximálně do 15ti metrů a dále tato mělčina přechází ve svah padající do hloubky. Maximální hloubka ponoru na této lokalitě bývá do 25ti metrů. Poté se vystupuje do menší hloubky a pokračuje se mělčinou v hloubce mezi 18ti až 12ti metry. Závěr ponoru bývá v hloubce kolem 5ti metrů. Na této lokalitě je středně silný nezáludný proud tekoucí podél celého severního pobřeží. Jedná se o tzv. driftové potápění, které na této lokalitě spadá mezi jednoduché ponory, kdy potápěči bez problémů proud následují a nakonec se se signálními bójemi vynoří a posbírá je loď. Tato lokalita je s doprovodem absolvovatelná i pro potápěče začátečníky. Na této lokalitě může v průběhu ponoru dojít k roztrhání skupiny, kdy se poté potápěči drží v buddy systému a poté dokončují ponor s vypuštěnou bójí na hladině, kde je opět vyzvedne člun.
Skupina:
Monika Jeglíková (vedoucí ponoru – počet ponorů přes 700; kvalifikace Special Diver UDI) – 30 let
Antonín (kvalifikace AOWD - PADI – počet ponorů 42) – 46 let
Vendula (kvalifikace AOWD – UDI - počet ponorů 58) – 23 let
Petr (kvalifikace OWD – PADI – počet ponorů 35) – 36 let
Zdirad (kvalifikace OWD – SSI – počet ponorů 7) – 26 let
Popis ponorů ze dne 8.11. 2006 PŘEDEŠLÝ PONOR – SAMPALAN PED
Režim: bezdekompresní ponor Buddy týmy:
1. Monika Jeglíková + Petr + Zdirad
2. Antonín + Vendula Povrchový interval mezi ponory: 75 minut INKRIMINOVANÝ PONOR – JET POINT
1. Monika Jeglíková + Petr + Zdirad
2. Antonín + Vendula Povrchový interval mezi ponory: 75 minut INKRIMINOVANÝ PONOR – JET POINT
Čas zanoření: 14:09 hodin Čas vynoření: 14:54 hodin Čas ponoru: 45 minut Teplota vody: 28 oC Průměrná hloubka ponoru: 14,9 m Maximální hloubka ponoru 26 m (Antonín) Režim: bezdekompresní ponor Buddy týmy: Monika Jeglíková (vedoucí ponoru) Petr + Zdirad, Antonín + Vendula
1.den – 8.11. Po opuštění lodi se skupina zanořila a následovala vedoucího ponoru Moniku Jeglíkovou do maximální hloubky 26 metrů. Ještě před ponorem se na breefingu Petr dohodnul s Monikou, že si k sobě vezme do buddy týmu Zdirada, který s tím plně souhlasil. Monika jim sdělila, že půjdou v maximální hloubce 20 metrů s neustálým vizuálním kontaktem se skupinou. Pokud by se stalo, že během ponoru v proudu skupinu ztratí, tak by se samostatně vynořili s vypuštěnou dekompresní bójí a vyčkali příjezdu lodi. Stejně tak byla nainstruovaná posádka, která standardně po celou dobu ponoru sleduje hladinu a jede podle bublin vypouštěných potápěči. Během prvních 10ti minut se držela skupina bez problémů pohromadě. V maximální hloubce se pohyboval Antonín, o kousek nad ním ve svahu Vendula. Mezi nimi a další dvojicí se pohybovala Monika Jeglíková, která byla vedoucím ponoru. Pet se Zdiradem se pohybovali nad nimi ve svahu v hloubce 15ti metrů. Přibližně po deseti minutách začal Petr se Zdiradem ujíždět ostatním členům skupiny, kteří je zespodu pozorovali, jak jim mizí z dohledu ve směru ponoru v hloubce kolem 15ti metrů. Vzhledem k faktu, že se oba potápěči bez problému pohybovali v buddy systému v malé hloubce a dohoda před ponorem zněla, že pokud by někdo ztratil skupinu, tak se vynoří s bójí na hladinu, kde je nabere loď, tak nebyl důvod k předčasnému vynoření. Po 45ti minutách bezproblémového driftového ponoru se část skupiny vynořila na hladinu, kde je nabrala loď, na níž další 2 potápěči ještě nebyli. Vzhledem k faktu, že jejich spotřeba vzduchu byla podstatně vyšší, než zbytku skupiny, tak to bylo všem divné, že se stále ještě nevynořili. Kapitán s pomocníkem konstatovali, že celou dobu ponoru sledují naprosto klidnou hladinu, ale nikoho, ani bóji nezpozorovali. Následovalo pátrání na hladině ve směru proudu, které po několika desítkách minut nepřineslo žádný úspěch. Hledání probíhalo až do tmy, ale bezvýsledně. Následně byla celá nehoda ohlášena na policii a na záchrannou jednotku SAR, která přislíbila se svítáním zahájení pátrací akce loděmi. Byli informována další potápěčská centra, turistické lodě a rybáři. Pátrání na moři bylo ukončeno ve 22 hodin.
2.den – 9.11.V ranních hodinách od 06:00 hodin ráno začalo pátrání, které probíhalo celý den a opět bezvýsledně. Bylo prohledáváno moře ve směru hlavních proudů ve směru na Sanur, Nusa Dua a do Gianyaru. Též byl prohledáván skalnatý břeh jižního Lembonganu. Vše bezvýsledné. Na pátrání se podílel SAR, policie, potápěčské centrum World Dive, Bali Air a samozřejmě potápěčské centrum MMDiving, které pátrání společně se SAR koordinovalo. Původní žádost na SAR a policii zněla, aby se prohledávalo v oblasti jižního moře pod Lembonganem a pod Bali, ale bylo nám řečeno, že mají zkušenosti s místními proudy a vědí, kde je pohřešované potápěče možno najít. Jakákoli kooperace v tomto okamžiku vázla na jejich rozhodnutí, že budou hledat v zónách, které sami uznali za vhodné. Při žádosti o vrtulník nám bylo řečeno, že je na Jávě v Surabay a že bude do akce použitelný až další den. Celodenní usilovné pátrání loděmi bylo opět bezvýsledně ukončeno přibližně v 18 hodin, po západu slunce.
3.den – 10.11. Opět v ranních hodinách bylo zahájeno usilovné pátrání na moři pomocí lodí a především vrtulníku. Byly pročesávány vody mezi Nusa Penidou a Bali, které za celý vyčerpávající den nepřineslo žádný pozitivní výsledek. Ani v tuto dobu nebyl použit vrtulník záchranné jednotky SAR, ale byli jsme nuceni pronajmout vrtulník soukromé společnosti pro vyhlídkové lety Bali Air. SAR opět využíval k pátrání loď. Pátrání bylo ukončeno před 18 hodinou odpolední. V tuto dobu již byla situace mimořádně kritická. Vycházeli jsme stále z předpokladu, že jsou potápěči na otevřeném moři, kam se naprosto nepochopitelným způsobem dostali. Varianta, že se nevynořili, nebyla zatím připuštěna, ale ani vyloučena!
4.den – 11.11.
5.den – 12.11. V ranních hodinách se Milan Jeglík, Monika Jeglíková, Kamila, Veronika, Antonín a Vendula přemístili na Bali, aby zajistili Veronice co nejrychlejší odlet do České republiky. V tuto dobu jsme již byli druhý den ve spojení s českou ambasádou, která v prvních dnech záchranné akce nijak výrazně nepřispěla k pomoci při hledání pohřešovaných. Nakonec ambasáda zajistila letenku na 14.11. pro Veroniku. V tento okamžik byla pátrací akce omezena na lodě rybářů a turistických organizací, které se pohybovali na moři mezi Nusa Penidou, Lembonganem a Bali. Veškeré indicie nasvědčovali tomu, že se oběma potápěčům stala nehoda pod hladinou a nevynořili se. Přesně v 15:15 hodin jsme obdrželi telefonát o skutečnosti, že byl jeden z potápěčů nalezen rybářskou lodí operující v jihozápadních mořích od Bali, pod Jávou. Zachráněný potápěč byl naživu a byl to PETR. V tomto okamžiku se jeho nalezení, vzhledem k poloze na moři, stalo skutečným zázrakem. Od jeho ztracení do nalezení uběhlo 68 a 1 hodiny. PETR byl nalezen rybářskou lodí KMN Widiantara ve 12 hodin 11.11. 2006 na otevřeném moři jižně od Jávy a přesný GPS bod byl 114,27 BT – 10,02 LS. Loď, která jej nalezla, s ním ještě několik hodin křižovala okolní nekonečné mořské prostory, ale bezvýsledně. Poté se vydali na zpáteční plavbu na Bali, kde byl PETR v 15 hodin dne 13.11. hospitalizován v denpasarské nemocnici v Sanglahu. Po celou dobu se o něj rybáři velmi starali a jednoznačně mu zachránili život nejen tím, že jej našli, ale i péčí po celou dobu návratu na Bali. Po obdržení informace jsme okamžitě vyrazili za Petrem do nemocnice a průběžně jsme se dozvídali mnoho mystifikujících informací, jako že byl nalezen u Sanuru na Bali, poté, že u severního pobřeží Nusa Penidy. PETR podal informaci o tom, že se točili v proudech kolem ostrova Nusa Penida a poté mezi Nusa Penidou a Bali. Tato informace byla mylná a byla vyvrácena výpovědí rybářů a policejní zprávou, v níž jasně stálo, že byl PETR nalezen na GPS bodě 114,27 BT – 10,02 LS na otevřeném moři pod východní Jávou, pod Banyuwangi. Petr byl zjevně vyčerpán a po třech nocích na moři ani nemohl podat přesnou informaci o jejich poloze. Poté nastal kolotoč událostí, které se točili především o zjištění a potvrzení polohy Petrové záchrany. Okamžitě jsme se spojili se záchranným týmem SAR a záchranným námořním systémem SROP, který vyslal S.O.S. volání všem lodím, které se v tom momentě pohybovali v inkriminované oblasti. Loď, která nalezla a zachránila Petra, se též vracela do oněch míst, aby hledala i druhého potápěče. Ve večerních hodinách se potvrdilo, že jsou na místě další 4 rybářské lodě a pročesávají moře. V tuto dobu již dostal informace o Petrově nálezu i ambasador České republiky v Jakartě. Ve podvečerních hodinách byl Petr převezen do soukromé nemocnice Prima Medica v Denpasaru. Jeho stav byl stabilizovaný.
6.den – 13.11. Od ranních hodin v oblasti nálezu Petra operovalo několik rybářských lodí. Přesný počet neznáme, ale je jich minimálně pět. Podle mého propočtu by se měl Zdirad nacházet maximálně dalších 120 km od bodu nálezu Petra a méně. Záleží na mořském proudu, který v té oblasti nedokáže nikdo odhadnout, takže jsme vycházeli z předešlých dní, směru a vzdálenosti kterou urazili. Též jsme se dohodli s ambasadorem, že budou informovat maximální množství policejních stanic a nemocnic na Jávě, poněvadž je předpoklad, že pokud by Zdirada našla rybářská loď z Jávy, tak by je odvezla tam. Opět by nemuselo dojít k rychlé předávce informací, tak jako se tomu stalo v případě Petra, o jehož nálezu jsme se dozvěděli až 27 hodin po jeho záchraně. Rybářská loď jej naložila neměla vysílačku a společně ještě hledali Zdirada v okolních vodách. Teprve pak se vydali na Bali, kde byl Petr hospitalizován a až následně jsme se dozvěděli, že byl nalezen a kde je. Tohle nám dává ještě naději, že by mohl být Zdirad stále naživu. V současné době uplynul hrozivý čas od jeho ztracení na moři u Lembonganu, 115 hodin. Nezbývá než doufat a věřit v druhý zázrak! V tento okamžik již naplno běžela solidní spolupráce s ambasádou, která se snažila maximálním způsobem vyjít vstříc našim požadavkům a šířila zprávu o pohřešovaném potápěči na Jávě.
Petrova životní družka Kamila strávila celou dobu u Petra v nemocnici a bedlivě hlídala jeho stav. Petr do sebe dostal kuřecí polévku a jeho stav se po dni stráveném na infuzích zjevně zlepšoval. Jeho jediným přáním je nalezení Zdirada. To, jak se od sebe vlastně oddělili ani neví, čemuž se v jeho stavu nelze divit. To, že vydrželi na otevřeném moři bez vody, bylo díky nálezu plovoucího kokosového ořechu, který rozbili, vypili jej a zkonzumovali kokos. Též se živili syrovými kraby, které lovili v plovoucích řasách. I tato skutečnost dává stále naději na nalezení živého Zdirada, i po tak dlouhé době. Nejstrašnějším zjištěním je fakt, že Petr vypověděl, že druhý den potkali loď plnou domorodců, která kolem nich plula asi 20 metrů. Oni křičeli o pomoc a lidé na ně mávali a smáli se. Nikoho nenapadlo jim pomoci! Ve 12:00 hodin vyrazil vrtulník SAR do směru Zdiradové pozice a to i přes to, že nebude schopen doletět do oblasti, kde byl nalezen PETR. Nikdo však nemůže odhadnout změny směru proudů, a proto je třeba udělat maximum pro jeho záchranu, byť by měla být šance minimální. Tento den nepřinesl žádné nové zprávy a celá pátrací akce byla negativní. V tuto dobu strávil Zdirad na moři, pokud jej již neobjevila nějaká loď, 121 a 1 hodiny (toho času 17 hodin odpoledne). Do nočních hodin jsme se nedostali k žádné informaci o nalezení pohřešovaného Zdirada.
7.den – 14.11. Tento den čekáme na jakoukoli informaci o Zdiradovém nalezení. Ambasador opět alarmoval policejní stanice a také se zjišťovalo, zda není Zdirad v nějaké lokální nemocnici na Jávě. V tuto chvíli trvá pohřešování Zdirada 140 a 1 hodiny (toho času 12:00 hodin poledne).
Zpět k 8.11. Co se vlastně stalo na lokalitě Jet Point, kde zmizeli potápěči PETR a ZDIRAD? Poté, co předjeli skupinu i s vedoucím ponoru Monikou Jeglíkovou, tak pokračovali v jízdě proudem ve směru podél pobřeží Lembonganu směrem k lokalitě Blue Corner. Vzhledem k faktu, že měl Zdirad větší spotřebu vzduchu, tak museli jít dříve do menší hloubky, kde se dostali do proudu, jenž je netáhnul v závěru podél pobřeží, jak je u ponorů na Jet Point standardní, ale dostali se do proudu, jenž táhnul přes Blue Corner do volné vody. Zde se vynořili v místě za pomyslným rohem, kde jim políčka mořských řas znemožnila vidět potápěčský člun, jenž v tu dobu sledoval vydechované bubliny skupiny, která se držela Moniky. Díky tomuto faktu je nemohla vidět ani posádka člunu, která je velmi zkušená a zná místní vody velmi dobře. Rozhodně nepatří k těm, kteří by na lodi usnuli a nevšímali si okolí!!! V tuto dobu však proud pomalu vytahoval oba potápěče dále od pobřeží. V momentě, když se Monika s dalšími dvěmi potápěči vynořila, tak museli být Petr se Zdiradem za hranicí viditelnosti. Posádka i s potápěči a Monikou začala okamžitě intenzivně hledat Petra se Zdiradem, kteří nebyli v dohledu a všichni pojali podezření, že se ještě nevynořili, což by znamenalo, vzhledem ke Zdiradové spotřebě vzduchu, potápěčskou nehodu. Náhle však spatřili dekompresní bóji, jak stojí na hladině asi 50 metrů před lodí. Pluli k ní a očekávali, že se pod ní nachází hledaní potápěči. Poté si všimli, že od ní nejdou bubliny a rychle ji vytáhli. S hrůzou v očích zjistili, že jde o utrženou Moničinu bóji, která se při vypouštění zahákla za korál, přetrhla se a uplavala. Díky tomu, že bóje nepochopitelně stála z vody, tak to vypadalo jako že na ní někdo visí. Nebyla to však pravda. V tento moment již uběhly další cenné minuty. Odhadem mohlo jít asi o 20 minut. Poté se člun vrátil na pomyslný roh u lokality Blue Corner, odkud je vidět jak zpět, tak i na volné moře. Široko daleko nebyla vidět žádná známka toho, že by tam měli být potápěči na hladině. V tento okamžik Monika zavolala na pomoc další člun a nastalo hledání podél celého pobřeží Lembonganu a též na otevřeném moři směrem k Bali. V tuhle dobu se však již Petr se Zdiradem dostali do divokého proudu na otevřené vodě, který je začal beznadějně unášet jihozápadně směrem k Bali do oblasti u Benoa. Během této doby lodě pročesávali vodu u Lembonganu a nebyla žádná šance spatřit dva unášené potápěče proudem, kteří již byli vzdálení několik kilometrů od ostrova Lembongan a jeho pobřeží. Poté nastala tma. Lodě potápěče hledali až do 22 hodiny večerní a bezvýsledně. V tuto dobu byla celá událost oznámena policii a záchrannému týmu SAR, který s ránem vstoupil do boje o záchranu dvou pohřešovaných potápěčů.
Milan a Monika Jeglíkovi
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
7.den – 14.11. Tento den čekáme na jakoukoli informaci o Zdiradovém nalezení. Ambasador opět alarmoval policejní stanice a také se zjišťovalo, zda není Zdirad v nějaké lokální nemocnici na Jávě. V tuto chvíli trvá pohřešování Zdirada 140 a 1 hodiny (toho času 12:00 hodin poledne).
Zpět k 8.11. Co se vlastně stalo na lokalitě Jet Point, kde zmizeli potápěči PETR a ZDIRAD? Poté, co předjeli skupinu i s vedoucím ponoru Monikou Jeglíkovou, tak pokračovali v jízdě proudem ve směru podél pobřeží Lembonganu směrem k lokalitě Blue Corner. Vzhledem k faktu, že měl Zdirad větší spotřebu vzduchu, tak museli jít dříve do menší hloubky, kde se dostali do proudu, jenž je netáhnul v závěru podél pobřeží, jak je u ponorů na Jet Point standardní, ale dostali se do proudu, jenž táhnul přes Blue Corner do volné vody. Zde se vynořili v místě za pomyslným rohem, kde jim políčka mořských řas znemožnila vidět potápěčský člun, jenž v tu dobu sledoval vydechované bubliny skupiny, která se držela Moniky. Díky tomuto faktu je nemohla vidět ani posádka člunu, která je velmi zkušená a zná místní vody velmi dobře. Rozhodně nepatří k těm, kteří by na lodi usnuli a nevšímali si okolí!!! V tuto dobu však proud pomalu vytahoval oba potápěče dále od pobřeží. V momentě, když se Monika s dalšími dvěmi potápěči vynořila, tak museli být Petr se Zdiradem za hranicí viditelnosti. Posádka i s potápěči a Monikou začala okamžitě intenzivně hledat Petra se Zdiradem, kteří nebyli v dohledu a všichni pojali podezření, že se ještě nevynořili, což by znamenalo, vzhledem ke Zdiradové spotřebě vzduchu, potápěčskou nehodu. Náhle však spatřili dekompresní bóji, jak stojí na hladině asi 50 metrů před lodí. Pluli k ní a očekávali, že se pod ní nachází hledaní potápěči. Poté si všimli, že od ní nejdou bubliny a rychle ji vytáhli. S hrůzou v očích zjistili, že jde o utrženou Moničinu bóji, která se při vypouštění zahákla za korál, přetrhla se a uplavala. Díky tomu, že bóje nepochopitelně stála z vody, tak to vypadalo jako že na ní někdo visí. Nebyla to však pravda. V tento moment již uběhly další cenné minuty. Odhadem mohlo jít asi o 20 minut. Poté se člun vrátil na pomyslný roh u lokality Blue Corner, odkud je vidět jak zpět, tak i na volné moře. Široko daleko nebyla vidět žádná známka toho, že by tam měli být potápěči na hladině. V tento okamžik Monika zavolala na pomoc další člun a nastalo hledání podél celého pobřeží Lembonganu a též na otevřeném moři směrem k Bali. V tuhle dobu se však již Petr se Zdiradem dostali do divokého proudu na otevřené vodě, který je začal beznadějně unášet jihozápadně směrem k Bali do oblasti u Benoa. Během této doby lodě pročesávali vodu u Lembonganu a nebyla žádná šance spatřit dva unášené potápěče proudem, kteří již byli vzdálení několik kilometrů od ostrova Lembongan a jeho pobřeží. Poté nastala tma. Lodě potápěče hledali až do 22 hodiny večerní a bezvýsledně. V tuto dobu byla celá událost oznámena policii a záchrannému týmu SAR, který s ránem vstoupil do boje o záchranu dvou pohřešovaných potápěčů.
Milan a Monika Jeglíkovi
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
|
27. 7. 2006 Z Polska dnes prisla smutna zprava.
Strucny preklad ze zprav z polskeho tisku: Dnes zahynul Grzegorz Banan Dominik. Jeden z nejznamejsich polskych technickych potapecu, objevitel vraku Goyi, drzitel prvosestupu na vraku Steubena, znam mnoha extremnimi ponory s otevrenym okruhem i na rebreatheru.
K nehode doslo v okoli Darlowa, maleho pristavu zapadne od Gdanska. Se dvema kolegy se potapeli na vrak do hloubky 36m. Testovali novou techniku. Po case se vynorili jen dva. Kapitan lodi Nord Star, ze ktere se potapeli, vyrozumel zachrannou sluzbu, ale kvuli silnemu vetru zachranne lode nevypluly z pristavu. Misto nehody bylo oznaceno bojemi, lod se vratila do pristavu v Darlowu, kde policie a prokurator vyslechli posadku lode a potapece. Tolik z tisku.
Dalsi informace: Banan se potapel s RB Buddy Inspiration, snad mel testovat novy absorbent, zprava neni jasna. Podle jedne ze zprav telo Banana zatim nevyzvedli. Vice informaci zatim neni znamo.
ahoj Silva Peknik Zdroj:
|
-----------------------------------------------------------------------------------------
 |
Posledni zpravy z Hermanic:
Pripad utonuleho polskeho potapece Rafala Czerwinskeho ze dne 5.brezna resi jako nehodu v dobyvacim prostoru prislusny Obvodni bansky urad. Na reseni ma ze zakona 15 dni. Informace:kazdy kdo se potapi na Svobodnych Hermanicich bez povoleni vystavenem majitelem (provozovatelem) lomu, riskuje vysoke pokuty, ktere muze udelit Bansky urad. Bylo by tedy vhodne do vyreseni pripadu omezit sve aktivity a na Hermanice nejezdit. Potom se uvidi jak dal. ahoj Silva Peknik
Převzato z konference Scuba-cz 12.3. 2006
----------------------------------
V neděli 5.3. 2006 v cca 11:30 byl ohlášeno utonutí polského potápěče Rafala Czerwinskeho na lokalitě Svobodné Heřmanice. Bližší fakta nejsou známa a jsou předmětem vyšetřování.
V neděli 19. 2. 2006 v poledne zahynul potápěč Martin Podracký při potápění na Orlíku. Bližší fakta nejsou známa a jsou předmětem vyšetřování.
|
.jpg){kind=spacer}
