EKPP 2009 - hledání nových jeskyní ve Španelsku a návrat do Source de Viz
Zdeněk Dušek, Markus Schieritz, Christiph Brix
UW foto J.P. Bresser
Letos v srpnu se konal již druhý z řady exploračních projektů evropského týmu EKPP kterého jsem se měl možnost zůčastnit. V tomto roce byl projekt rozdělěn na dvě části.
V té první jsme se snažili najít nové jeskyně ve Španělsku a doufali jsme, že mezi nimi najdeme nějaké, které budou mít potenciál samostatných budoucích projektů.
V druhé části jsme se chtěli přemístit na jih Francie a pokračovat v průzkumu zatopené jeskyně Source de Viz.
Hledání nových jeskyní ve Španělsku ( text Zdeněk Dušek )
První dny našeho letního projektu byly věnovány pokusům o nalezení nových jeskyní, které by se mohly v budoucnu stát objekty naší explorace. Na seznamu jsme měli tři jeskyně: Artetu, Aitzerettu a Ubaguu.
Vpravo: člen podpůrného teamu při přepravě lahví v Source de Viz
Vpravo: člen podpůrného teamu při přepravě lahví v Source de Viz
Nejdříve jsme se rozhodli pro Artetu.
Tato jeskyně je důležitým vodním zdrojem pro město Navarra a proto v ní není potápění povoleno. Člen našeho týmu Igor, který je zárověň právníkem, nám ale zařídil výjimku a tak jsme byli po dlouhé době prvními potápěči, kteří se mohli v této málo známé jeskyni potápět. Netrpělivě jsme očekávali, co nám nová jeskyně nabídne.
Tato jeskyně je důležitým vodním zdrojem pro město Navarra a proto v ní není potápění povoleno. Člen našeho týmu Igor, který je zárověň právníkem, nám ale zařídil výjimku a tak jsme byli po dlouhé době prvními potápěči, kteří se mohli v této málo známé jeskyni potápět. Netrpělivě jsme očekávali, co nám nová jeskyně nabídne.
Ranní ponor nám ale moc příležitostí k exploraci nepřinesl. Hlavní vchod byl totiž zablokován velkými kameny, jejichž odstranění bude vyžadovat samostatnou několikadenní akci, při které bude nutné vstup důkladně vyčistit.
Zdeněk a Ralph dokončují ponor v jeskyni Ubagua
Druhou jeskyni, Aitzerettu
navštívili někteří členové našeho týmu již před několika měsíci, ale tehdy jim v průniku do jeskyně zabránila vysoká hladina vody. Tentokrát jsme měli štěstí, hladina vody byla poměrně nízko a tak se Stefan a JP začali chystat k ponoru. Odnesli jsme jim jejich vybavení do suché části jeskyně a připravený tým mohl zahájil ponor. Za půl hodiny se vrátili se dvěma zprávami:
navštívili někteří členové našeho týmu již před několika měsíci, ale tehdy jim v průniku do jeskyně zabránila vysoká hladina vody. Tentokrát jsme měli štěstí, hladina vody byla poměrně nízko a tak se Stefan a JP začali chystat k ponoru. Odnesli jsme jim jejich vybavení do suché části jeskyně a připravený tým mohl zahájil ponor. Za půl hodiny se vrátili se dvěma zprávami:
- Vstupní pasáž je dostatečně široká na postup s rebreathery a skůtry
- Viditelnost momentálně činila jen 2 metry, což je nevhodné pro použití skútrů.
Odpočinek na plážičce před vstupem do jeskyně Abagua
Poslední z jeskyní, kterou jsme ve Španělsku navštívili, byla Ubagua.
Dovedla nás k ní vyšlapaná stezka z blízké vesnice, která končila u malebného jezírka s oblázkovou pláží. Pod vodu jsem se vydal jako první s Ralphem. Z důvodu přetrhané a špatně vyvázané linky jsme se museli často zastavovat a padající usazeniny výrazně snižovaly viditelnost často až na nulu. Pokračování jeskyně jsme přerušili v bodě, ve kterém se nedala jeskyně s osmnáctkovým dvojčetem a přídavnou lahví proplavat ani prolézt a vrátili jsme se na povrch. Po několika hodinách nastoupila do vody dvojice JP a Stephan, která měla za úkol znovu a zejména v lepší viditelnosti zkontrolovat zda jsme my ve špatné viditelnosti nepřehledli nějakou odbočku. Nic nového ale neobjevili.
Naše španělské snažení o nalezení jeskyně s exploračním potencionálem nám nabídlo jednu zajímavou možnost, ale čeká nás ještě mnoho tvrdé práce na stávajících projektech, než se k ní někdy v budoucnu vrátíme.
Následující den jsme se všichni vydali do Francie, kde jsme podnikli další útok na prodloužení jeskyně Source de Viz.
ZD a JP při transportu výstroje do suché části Source de Viz
Source de Viz ( text Markus Schieritz )
Jelikož s potápěním v této jeskyni máme již bohaté zkušenosti, přípravy na ponor ( kterým jsme chtěli prohledat další části jeskyně a případným nálezem tak prodloužit její délku), nám nezabraly příliš mnoho času. Poslední průzkum jeskyně z října 2007 jsme stále měli v živé paměti. Špatná viditelnost nám tehdy zabránila v hledání pokračování jeskyně a tak jsme to tentokrát chtěli zkusit znovu. Spolu s Reinhardem již máme jeskyni dobře přečtenou. Sestupuje se po svahu do hloubky 40 metrů, kde se nabírají přídavné lahve a skůtry a také se tam dělá první změna na hloubkovou směs. Tentokrát nás odtud až do prvního zlomu v hloubce 60 metrů doprovázel Stefan a JP z důvodu videodokumentace. Dole: kontrola skútrů
Při ponoru v Source de Viz je neustále nutné se soustředit na nové věci, velmi často se musí měnit plyny, aby nedošlo k hypoxii. Z našich předešlých ponorů si už pamatujeme, kde je nejlepší provádět změny směsí, nebo nechávat přídavné lahve. Rozměry Source de Viz jsou úctihodné, kolem 30ti metrů na šířku a 20ti až 30ti metrů na výšku. Jen něco málo přes dvě hodiny nám trvalo, než jsme se dostali na konec naší explorační linky. V rozlehlé místnosti s šířkou okolo 30ti metrů a výškou okolo 40ti metrů jsme ale žádnou novou výraznou pasáž k pokračování nenašli. Proto jsme se rozhodli k poslední možnosti plavat až na samý konec tunelu, kde se ve skále otvírá nepatrná puklina. Pokusil jsem se do ní se svým rebreathrem a s jednou přídavnou lahví napasovat jak nejvíce to šlo, aby se mi odkryl pohled za puklinu. Zdálo se mi, že se za tímto otvorem zase jeskyně otevírá. Měl jsem pocit, že jde minimálně o 20 metrů, ale dále jsem již nedohlédl. Vypadalo to velmi nadějně. Bohužel pohled na tlakoměr mě přinutil k rozhodnutí, že je čas ukončit ponor. Jestli chceme bezpečně zjistit, zda cesta pokračuje tímto směrem, budeme se sem muset vrátit někdy příště.
Reihart a Marcus na dekompresi
Po pěti hodinách ponoru a několika překročeních hloubky 100 metrů, jsme dosáhli naší první dekompresní zastávky. Připluli k nám potápěči z podpůrného týmů s teplými nápoji a převzali od nás skůtry a přídavné láhve. Pomohli nám i odstrojit se z rebreatherů a později nám do habitatu naservírovali výbornou večeři v podobě stejku se zeleninou. Celý podpůrný tým EKPP odvedl maximální úsilí a skvělou práci a jenom jeho zásluhou byl náš devítihodinový ponor doveden do bezpečného a úspěšného konce.
Očima nováčka ( Christiph Brix )
Teplota se šplhá ke čtyřicítce, a to jsem ve stínu! Pot mi teče z tváře, s těžkým rebreatherem na zádech je pro mě každý krok utrpením. Pomalu stoupám po úzké pěšině vedoucí k parkovišti, kde mi Zdeněk konečně pomůže se složením mého nákladu. „Vidíš, explorace prostě vyžaduje týmovou práci“, utahuje si ze mě Ralph, když nás míjí, sám obtěžkán výstrojí.
Opět jsme se po nějakém čase setkali ve Francii při projektu Source de Viz. Reinhard a Markus chtějí prodloužit linku od místa, kde při posledním projektu ukončili exploraci. Jde o akci, která si žádá dobře organizovaný a motivovaný tým, protože logistické zajištění v Source de Viz je náročné. Z našeho kempoviště vysoko v kopcích Viz Valley se musí nejprve sestoupit po klikaté pěšině. Asi po dvou kilometrech tato mezi keři schovaná cestička končí v blízkosti dvou mlýnů u pramenu říčky Viz. Odtud pokračuje stezka k otvoru ve skále, který je vstupem do suché části jeskyně. Po čtyřech metrech se jeskyně zužuje a za touto pasáží se otvírá do velké místnosti. Odtud vede další úzká chodba která po 40ti metrech končí u malého jezírka.
Vstupní jezírko Source de Viz
Tento terén museli členové našeho týmu nesčetněkrát překonat s nákladem veškeré potřebné výstroje a vybavení, rebreathery, osmnáctkovými dvočaty, přídavnými lahvemi, skůtry a habitatem, než se explorační potápěči Reinhard s Markusem vydali na jejich ponor. A potom zase všechno nekončícím strmým svahem odtahat zpět do kempu.
Myslím, že všichni členové týmu při tomto projektu prokázali maximální dávku zaujetí a každý z nich si zaslouží uznání.
A samozřejmě, zbývá dodat skvělé ponory. Poté, co JP a Wido smontovali habitat, jsem se s Ralphem zúčastnil prvního rozmísťovacího ponoru. K restrikci jsme nejdříve dopravili čtyři skůtry a později všechny přídavné lahve. Přes restrikci jsme je předali dalším členům podpůrného týmu, kteří je rozmístili do požadovaných hloubek.
Bonbónkem na závěr byl ponor s JP, ve kterém jsem dostal příležitost k bližšímu seznámení se s touto nádhernou jeskyní.
Foto: archiv autora
UW Foto: JP Bresser
Více info o aktivitách EKPP
http://www.ekpp.org/
http://www.ekpp.org/
Další foto ze speleo potápění Z. Duška v Mexiku najdete na
http://www.cenotes-control.com
http://www.cenotes-control.com
.jpg){kind=spacer}
