• Upravit
  • Nezobrazovat

Hospital Cave
- Muddy Cave Diving 

 
Robert Klein
Stajnia Kleina
IANTD Warszawa


Akce se uskutečnila při naší společné akci na potápění v  Hevízu a Tapolce, s  českými kolegy 28 února 2004. 

Od Tibora jsme se dozvěděli, že se není možné potápět v Tapolce přes den, když tam pracují lidé z Národního parku.
 
 
V  každém případě jsme věděli, že je v Tapolce ještě jedna jeskyně, která se jmenuje Kórház Barlang – nebo anglicky Hospital Cave .  Korci a Tomas nabídli, že nás tam vezmou a pomůžou s transportem vybavení.  Vchod (vstup) do suché části jeskyně je umístěn pod místní nemocnicí v Tapolce. Jeskyně  má  rozsáhlou suchou část a zaplavenou část, asi 20 metrů hlubokou, přibližně 30 m dlouhou a 20m širokou.  Viditelnost je excelentní a teplota vody je 20oC. Jeskyně je pravděpodobně propojena s hlavním systémem Tapolca. Ta je jen 50 m vzdálena od Poseidonova průchodu (Poseidon Passage) a je zde zjistitelný vodní proud, což naznačuje existenci takovéhoto propojení, které ale ještě nebylo nalezeno.

   Naši maďarští přátelé říkali, že abychom se tam mohli potápět, budeme se muset proplazit a protáhnout naše vybavení  více než 100 m, což zabere přibližně 45 minut v každém směru. To odradilo naše české přátele a jen 3 z nás, se rozhodli jít do toho. Lukasz Lechowicz, Igor Swedzinski a Rober Klein. Korci a Tomas nás doprovázeli a pomáhali. Také nám poskytli 7 lit. láhve pro boční nasazení (sidemount) a přepravní sáně pro vlečení výstroje.

    

Sáně byly vyrobeny s polovin plastových barelů a kusů lan pro táhnutí a bungee, pro upevnění nákladu. Fungovaly znamenitě. Rozhodli jsme se vzít si toho s  sebou co nejméně a plazit se v našich suchých oblecích, protože jsme nevěděli co nás čeká. Ve skutečnosti cesta do zaplaveného prostoru překonala naše očekávání.  Šli jsme po kolenou a plazili jsme se suchými tunely. Některé z nich byly méně než 40 cm vysoké, a táhli jsme za sebou sáně s vybavením.

Bylo tam pouze několik  větších prostor, kde jsme si mohli natáhnout záda a sednout si. Po 40 minutách jsme dorazili na konec tunelu – totálně vyčerpaní a úplně zpocení uvnitř suchých obleků. Po pár minutách odpočinku jsme si - v uzounkém prostoru a na kolenou, nasadili výstroj a ponořili se. 20 o C teplá voda, nám připadala chladná a osvěžující.

Ponor byl velmi uvolňující (relaxační) a za 40 minut  jsme prozkoumali celou mokrou část a  některé krátké boční pukliny. 2 x 7l – sidemount configuration  - bylo více než dostačující  pro tento ponor, využili jsme  pouze 60 – 70 barů z každé láhve. Korci a Thomas na nás čekali na povrchu.
Po ponoru jsme byli velmi šťastni a nelitovali úsilí které nás stálo se tam dostat.  Samozřejmě jsme se museli vrátit, ale to bylo snazší a rychlejší, protože tentokrát jsme věděli co je před námi.
 

Celá akce trvala více než 3 hodiny a byl to dobrý test pro vybavení – hlavně pro naše suché obleky a regulátory, které přežily bez problému (jak je vidět na obrázcích). Byl to taky dobrý test pro nás a naši vůli potopit se. Ta musí být velmi silná, aby dostala lidi do míst jako je toto. Ale všichni jsme si to ohromně užili a myslím, že to bylo dobře vynaložené úsilí.

Robert Klein 22.3. 04
Stajnia Kleina IANTD - Warszawa
www.stajniakleina.pl
Překlad Lucie Krejčiříková

 












 

certifmini1



Nejčtenější články:














Potápění se vzduchem je
lidské, s trimixem
božské (motto IANTD)