Speleopotápění v jeskyních severní Itálie
![]() |
![]() Třetí letošní výlet do italských jeskyní
![]() |
|
Když jsem v druhé polovině května dostal od naší kamarádky Loretty e-mail s prognózou příznivých podmínek pro potápění a zejména příslib povolení pro naši skupinu TP, vyjeli na náš v pořadí již třetí letošní výlet do italských jeskyní.
Jakmile jsme dorazili na místo, sehnali s pomocí našich italských kamarádů chybějící starostův podpis na povolení a převzali klíče od jeskyní, zjistili jsme, že podmínky k potápění nejsou zdaleka ideální, neboť v obou systémech, ve kterých jsme se chtěli prioritně potápět, je velice silný proud. Zřejmě někde nahoře na plošině Asiago trochu zapršelo J.
|
![]() |
První ponor v systému Oliero jsme uskutečnili ve vývěru Cogol dei Fiori. Vstupní část jeskyně je poměrně hojně navštěvována turisty, kteří se na loďce přepravují do její zadní suché části. Po chvíli brodění v silném proudu řeky jsme se dostali do vstupní šachty, která klesá kolmo přibližně do necelých dvaceti metrů. Na dně studny lze ještě vidět zbytky zátěže Casatiho habitatu, ve kterém uskutečňoval dekompresi po svém pozoruhodném průniku před několika lety. Proud v jeskyni byl ještě silnější než při naší jarní návštěvě, takže nezbylo než se přitahovat pomocí silného lana instalovaného na dně jeskyně.
|
|
V této velmi zajímavé profilem francouzský Ressel připomínající jeskyni jsme udělali celkem dva ponory, při druhém se nám naše úsilí boje s proudem vyplatilo - v jedné z puklin ve stěně objevili Macaráta jeskynního, endemita slovinských Postojinských jeskyní, který zde byl kdysi uměle vysazen.
Následující den jsme se si užili ve Fontanazzi, jeskyni s velmi malým vstupním jezírkem širokým přibližně pouhé dva metry a vyžadující notnou dávku trpělivosti při překonávání vstupních 3 restrikcí. V úvodní části systému lze nalézt např. dělostřelecké granáty, náboje a také mnoho zátěže, karabin, šňůr apod., což svědčí o neustálé činnosti Italů na této zdaleka ne zcela prozkoumané lokalitě.
|
|
|
Poslední den jsme strávili v nádherném vývěru Bílý slon, ve kterém jsme dosud uskutečnili zatím v této oblasti nejvíce ponorů. Překvapivě i zde byl téměř neznatelný proud s velmi čistou vodou a díky héliu, kterého jsme měli tentokrát sebou naštěstí dost, jsme se opět mohli podívat na dno studny, které je přibližně v 70 m. Zde šňůra překvapivě končila, neboť Italové z místní speleo skupiny GGG právě prováděli výměnu starých šňůr za nové. Luigi Casati, jeden z nejznámějších italských jeskyňářů, se na této lokalitě potopil do
|
![]() |
|
![]() |
|
![]() |
Výlet se opět povedl, jen jsme byli mírně zklamáni zrušením účasti Monicy Bellucci, která snad jediná v této oblasti nepotřebuje povolení a která hodinu před našim příjezdem volala, že nemá v pořádku svůj MEG (rozuměj CCR Megalodon) a tudíž nepřijede.
Další podrobnější informace o těchto lokalitach a Monice Bellucci naleznete spolu s krátkým videem na: |
|
![]() |

.png)





























.jpg)

























