-170 m v Hranické propasti - Pavel Říha 

Foto: archiv P. Říhy, Sabbath, P. Riedl (Studio Samodomo)
a kolektiv účastníků.

3 primárně mapovací ponory do útrob Tajemné krásky – Hranické propasti, z nichž se dva a zejména poslední do – 170 m stal i českým rekordem nejen v Hranické propasti. Také časový odstup cca 6 týdnů po posledním ponoru, mi zavdal důvod k 9 otázkám Pavlu Říhovi na téma: Ponory do H.P.

2) Lze nějak srovnat nejhlubší ponory (do více než 100m) předchůdců za posledních 25 let?
Srovnávat zdejší hluboké ponory jiných potápěčů nemohu, protože povětšinou nejsem obeznámen s jejich konkrétními výsledky.
Osobně považuji za zajímavý ponor z roku 1981 do -110m dvojice Benýšek-Travěnec, provedený v době, kdy s používáním Hélia bylo ve světě sportovního potápění pramálo zkušeností.
Dnes máme mnohem jednodušší situaci, vyzkoušené postupy mnoha potapěčů před námi jako vodítko, a tak nejsme odsouzeni do role pokusných kralíků jako ti první. Z fotografií se dá snadno usoudit, že základním předpokladem zdatného potápěče byla tenkrát více osobni odvaha, než tučné bankovní konto, jak je zvykem v současnosti.

3) Jaké byly použity další části výstroje mimo uvedený SCR RB 80? (automatiky, měřící přístroje, oblek, podoblek atd)
Vlastním vesměs Apeksy DS4 a Poseidony Xstream napájející přímo DB-80ku. Jako hloubkoměr teď používám Dive Rite NITek DUO, který snad vydrží i další hlubší ponory. Oblek DUI CF200 s podoblekem Weezle, a opravdu pěkně svítící hlavní světlo LOLA 20W HID, které mi zapůjčil na tuhle akci Mirek Lukáš. Jinak další běžná vystroj.

 
7) Kdo a jakým způsoben ti pomáhal s plánováním a uskutečněním série ponorů v H.P.?
Cíle ponoru probíráme vždy předem a ponory pak plánuji s důrazem na jejich dosažení.
Účast kolegů jak z našeho ZO, tak i z jiných, je na akcích pravidelná, a za jiné bych jmenoval Mirka Lukáše st., Fraňa Travěnce vulgo Sabbatha, Pavla Riedla, Michala Gubu a svého tradičního spolupotápěče Honzu Enčeva.Bez jejich pomoci bych zde těžko dosáhl nějakých výsledku.

8) Plánuješ další průzkum na H.P. a také překonáni rekordu H. P. Poláka Starnawského?
Co se týká dalšího průzkumu, plánujeme zde umístit pevný dekompresní stan, který by podstatnou měrou ulehčil zástavky po Dlouhých a hlubokých ponorech. S tím samozřejmě úzce souvisí nejen další průzkum hlubších partii, ale i přesnější zmapování již navštívených prostor.
Samozřejmě plánuji pokračovat v průzkumu i směrem do hloubky, ale co se týká překonávání různých rekordů, zástavám zcela klidný. Jeskyně rozhodne nepovazuji za jakási ′doskočiště′, sloužící ambiciózním potápěčům k získání veřejného obdivu. Touha objevovat je, myslím, podstatně zdravější a především silnější motivaci.

 

 

 9) Jakou očekáváš budoucnost hloubkového potápěčského průzkumu na HP?
Se vzrůstajícím okolním tlakem samozřejmě přibývá problémů tykajících se převážně použité techniky a délky dekomprese. Vzhledem k tomu, že nemá smysl v cílové hloubce strávit jednu minutu, za kterou nestačíte nic zdokumentovat, je potřeba počítat s přibližně alespoň 10-ti minutami dole. To bude znamenat pravidelně ponory s délkou ca 10 hodin a více, pokud půjde o cílové hloubky okolo -200m, kterými HP bezpochyby disponuje. To je samozřejmě únavné jak pro potápěče, tak pro support. Zlepšit situaci můžeš právě habitat, kde se dá najíst, něco si přečíst, nebo si pokecat s kolegou. Rozumné výsledky z mapování očekávám právě do těchto hloubek.