.png)
Sistema Dos Ojos
Text: David a Zdeněk Duškovi
Dnes máme naplánované ponory v jeskynním systému DOS OJOS, třetím nejdelším systému v Mexiku. Jelikož jsou jeho nejznámější cenoty vzdáleny z Tulumu pouze 15 minut jízdy autem, dáváme si trochu načas. Po naložení všech potřebných věcí do auta se ještě zastavujeme v místní restauraci na snídani v podobě švédských stolů. V Mexiku je hodně levno, takže se ani moc nevyplatí vařit doma, kór když jste trochu línější povahy :-))).
V 10:00 dorážíme ke vstupnímu baráčku, kde platíme nějaké to Pesos a po rozbité prašné cestě míříme k cenotu DOS OJOS, který je známý spíše pro kavernové potápění. Cestou ještě stavíme na obhlídku u cenotu MONOLITHO, který je ukryt kousek od cesty v džungli. Vypadá kouzelně, ale moje cesta zpět k autu ne. Ze stromu na mě útočí jakýsi hmyz v podobě obřích komárů a dává mi co proto. V tomhle případě ani nepotřebuju mačetu na vysekání nové cesty.
Po příjezdu na parkoviště a zaledování mého rozbodaného krku a zad se jdeme podívat do cenotu BAT CAVE (snímek vpravo), kam lezeme úzkou dírou po schůdkách dolů a který je plný malých upískaných netopýrků. Po povzdychání jak je to tu krásné jdeme zpátky k autu, abychom dali dohromady výstroj.
Po chvíli se už noříme do křišťálově čisté vody cenotu DOS OJOS East, kde dáváme předpotápěcí drily a zanedlouho se napojujeme na Golden line. Před námi se otevírá přes
Ze začátku proplouváme užšími chodbami, které se po chvíli zvětšují. Krasová výzdoba je zde opravdu nádherná, stalaktity ze stropu až na zem, jeden vedle druhého, tmavá barva přechází na světlou a zase obráceně.
Po dosažení jedné třetiny otáčíme a po hlavní lince plaveme zpět k východu. Na další ponor přejíždíme do cenotu DOS PALMAS (snímek dole) vzdáleného dvě minuty odtud. U vstupu si chvíli hrajeme s opičkami místních a pak už se jde na to. Jelikož jsem se tady ještě nepotápěli, nevíme co od toho čekat, ale DOS OJOS je krásný všude.
Po zanoření, opětovných drilech a napojení na hlavní linku ale nevycházíme z údivu, jedna restrikce za druhou, bíložlutá jeskyně s hnědými stalaktity, desítky uzoučkých chodbiček s krásnou dekorací, kořeny stromů prorůstající do chodeb jeskyně, prostě paráda. Ponor si maximálně užíváme a po chvíli děláme krátký jump do postraní chodby, která začíná restrikcí tak úzkou, že se tam sotva vejdeme. Plaveme dál dovnitř a mezi hojným počtem stalaktitů se proplétáme jako housenky sem a tam. Jediná záporka je zde celkem silný proud, což v Mexiku není moc běžné ,ale chtě nechtě musíme točit o to dřív a cestou zpět nám dává protiproud dost zabrat.
Po vynoření jsme ale oba nadšeni a po naskládání věcí do auta si objednáváme něco dobrého k jídlu u majitele cenotu a pak ještě chvíli povídáme s dalšími potápěči, co jsme tu potkali. Po výborném pozdním obědě už nám nezbývá nic jiného, než se rozloučit, jet domů a přemýšlet o tom, co nás bude čekat zítra.
Pro DIVESTAR Zlín napsali:
David Dušek a Zdeněk Dušek
Více informací o potápění v cenotech:
http://www.cenotes-control.com/cs
.jpg){kind=spacer}
