Maďarské jeskyně Hevíz a Tapolca text Karel Mikeš, foto Silva Pěkník, Petr Stejskal a K. Mikeš

Byl čtvrtek odpoledne a já si přijel za Silvou Pěkníkem do Alvinu pro nafoukané láhve s nitroxem na víkendové potápění na Svobodných Heřmanicích. Silva se ve spěchu zmínil, že se uvolnilo jedno místo na potápění v jeskyních v Maďarsku, kam za chvíli odjíždí a nabídl mi jestli se nechci zúčastnit. Měl jsem odpolední a zrovna jsem jel do práce, ale stále mi to hloubalo v hlavě. Než jsem dojel do práce, bylo rozhodnuto. Jen jsem si vyřídil volno a ujížděl domů, kde mi už žena po telefonu chystala věci na cestu. Dojel jsem domů, něco nachystal a už tu byl Silva. Naložili jsme a pokračovali do Zlína pro Pavla Zelinku a dál do Bratislavy, kde jsme měli mít dopředu zajištěný nocleh. Já jsem se po cestě bavil vypouštěním EAN32, protože na první ponor do 45m, nebyl zrovna nejvhodnější. Vše bylo dobře naplánované až do okamžiku, kdy přišla textovka, že v jeskynním systému Tapolca se můžeme potápět jen v pátek večer, namísto víkendu, protože přijedou nějací papaláši z ministerstva. Dojeli jsme do Blavy, kde už čekal Petr Stejskal se svou ženou Míšou. Společně jsme se šli ubytovat. Recepční marně hledal rezervaci. Zkoušeli jsme různá jména a stále nic, až po chvilce našel pro něj nepochopitelnou poznámku „ve čtvrtek Silvestr“, což mu hlava koncem února nějak nebrala. Hned nám to bylo jasné a zbytek večera jsme strávili u piva. Přes noc pěkně nasněžilo a tak ráno cesta neubíhala zcela podle plánu a my se k Balatonu dostali skoro s dvouhodinovým zpožděním.

Dorazili jsme do Hevízu, potkali polské kolegy a těšili se na ponor. Ještě brífink v němčině téměř plynně překládaný do polštiny a hurá vykládat věci.

Rozdělili jsme se na 4 skupiny po 3 potápěčích, abychom se do jeskyně vešli. Zdánlivě jednoduchý ponor: Sestup podél lana vodou o teplotě 25°C do hloubky 40m, kde je vhod do jeskyně, pak proplazit dva otvory na šířku a výšku ramen s docela slušným protiproudem horké vody a jsme v jeskyni velikosti cca 17 x 10 m. Teplota vody 38°C a viditelnost, kam jen dohlédneš. Voda se prakticky vůbec nekalí. Proplaveme se ještě po jeskyni a čas společně s naším průvodcem nás tlačí ven a nahoru na první dekompresní zastávku.

Potápění s EAN26 a dekompresním EAN50 se osvědčilo. V době, kdy jsme měli po ponoru vše sbaleno a loučili se, trávil náš maďarský průvodce, který byl na ponoru se vzduchem, ještě dlouhé minuty dekomprese pod vodou.....

Dalším cílem naší cesty, bylo městečko Tapolca vzdálené cca 30 km. Přijeli jsme tam trochu unavení a s očekáváním, jak to bude s potápěním. Nakonec jsme rezignovali na páteční potápění a rozhodli se počkat na sobotu, jak vše dopadne. Vše dopadlo dobře (ani v Maďarsku se úředníkům o víkendu do práce nechce) a my jsme mohli v sobotu kolem 17 hodiny nastoupit na potápění. Zvláštností tohoto jeskynního systému je požadavek potápění bez ploutví. V suché části jeskyně jsme nachystali výstroj a nanosili vše potřebné po tmě (Maďaři asi šetřili) až k vodě. Rozdělili jsme se na dvojice a už jsme se nořili k ponoru do jeskynního systému na trasu 300m dlouhou a plnou členitých chodbiček a krásně čiré vody (tedy čirá byla jen před námi). Po cca hodinovém ponoru s maximální hloubkou 2m opouštíme vodu, vysvlékáme se a mizíme v 50m vzdálené hospůdce na večeři. Podle místních jeskyňářů se voda v jeskyni vyčistí asi za 3 hodiny a tak čekáme v hospůdce. Starší jeskyňář „Karči“ neodolal českému fernetu a o půlnoci byl docela problém ho dopravit s klíčem ke vchodu do jeskyně, aby nám aspoň odemkl. Nakonec jsme byli úspěšní a můžeme na druhý ponor do jeskynního labyrintu, tentokrát do větve zvané Poseidon. Po ponoru vše necháváme namístě a jdeme se vyspat.

Ráno vstáváme kolem desáté a zjišťujeme, že venku po včerejším slunečném dni není ani památky a všechno je pod sněhem. To bude super cesta domů, pomyslíme si a jdeme balit věci do jeskyně. Ještě se přátelsky loučíme a je nám dopřána projížďka přístupné části jeskyně na lodičkách. Tentokrát s osvětlením v plné parádě. No a pak už jen zase dlouhá cesta autem domů s přáním se ještě někdy vrátit a prozkoumat kouty jeskyní, které jsme nestihli.