 |
Příběh lodi Copenhagen
|
|
Kapitán William Jones si spokojeně pobrukuje oblíbenou melodii. Při vyplutí na otevřené moře dává příkaz „plnou parou vpřed“ a sleduje, jak se pouze dva roky stará loď rozbíhá vstříc modrému živlu.
Copenhagen byl spuštěn na vodu v Únoru 1898, jako nákladní loď poháněná jedním parním strojem. Posádku tvořilo 26 mužů. Plavidlo bylo registrováno firmou Glasgow Shipowners Company, Ltd v Glasgow, ve Skotsku. Tato firma používala Copenhagen pro transport nákladu přes Atlantický oceán. Přeprava skoro 5000 tun uhlí z Philadelphie do Havany se však stala plavbou poslední…
|
|
26. Května 1900 se Copenhagen šinul podél pobřeží jižní Floridy směrem na Kubu. Kapitán Jones odhadnul vzdálenost od pobřeží na tři čtvrtiny námořní míle a vydal rozkaz změnit tuto vzdálenost na 1,5 námořní míle. Pro jistotu. O půl páté ráno se kapitán vzdává únavě a uléhá do své kajuty. Jako velitele určil prvního důstojníka s instrukcemi udržovat vzdálenost od pobřeží minimálně 1,5 míle. Kapitán usíná. Náhlý a nepopsatelný zvuk otřásl ocelovými stěnami kapitánské kajuty. Kapitán Jones se podívá na hodiny, visící na stěně. Bylo přesně devět hodin ráno. Jones vybíhá z kajuty, kde se potkává s prvním důstojníkem.“Narazili jsme na mělčinu“ , křičí první důstojník. Jeho hlas zaniká v hukotu páry, odpouštěné po zastavení parního stroje. „Plnou parou zpět“ , přikazuje Jones a slyší, jak se mohutný lodní šroub roztáčí ve zpětném chodu. Parní stroj jede na plný výkon, ale loď se ani nehne. Copenhagen je uvězněn na korálovém útesu u pobřeží městečka Pompano Beach.
|
 bývalá strojovna
|
 dvojité dno
|
 kotva
|
|
Dva dny později byla na pomoc povolána vyprošťovací loď. Její posádka pomáhala s vykládáním uhlí a po odlehčení lodi se pokoušela odtáhnout nešťastné plavidlo zpět do hlubší vody. Všechny pokusy však selhaly a Copenhagen zůstal na mělčině. Škoda byla vyčíslena na 250 000 dolarů. Vyšetřovací komise uznala kapitána Jonese vinným pro nesprávnou navigaci a nepoužívání přístroje pro měření hloubky.
Časem byly z lodi odstraněny všechny použitelné části jako lodní šroub, parní stroj, parní kotle a jiné. Vrak této zánovní lodi se stal součástí scenérie Atlantického oceánu v Pompano Beach. Později, během druhé světové války byly na Copenhagen prováděny cvičné útoky letadel amerického námořnictva. Během jednoho z nich byla loď zasažena torpédem a po explozi se rozpadla a potopila. Copenhagen se tak po více než čtyřiceti letech potopil do hloubky zhruba deseti metrů na povrch korálového útesu, který kdysi dávno zpečetil jeho osud….
|
 nýtování na boku
|
 Pavel u kotvy
|
 plaketa
|
|
Potápění na SS Copenhagen
Je krásné slunečné ráno a já se vydávám na krátký potápěčský výlet – navštívit Copenhagen. Není to ani tak moc potápění, dá se na tomto místě i „šnorchlovat“, ale já si překonfiguroval přístroj z dvojčat na single „osmdesátku“ a vyzbrojen svou kamerou jsem se vydal na již známou lokalitu.
K nalezení vraku není třeba používat GPS. Vrak je označen bójí, která slouží zároveň jako kotevní bod pro potápěčské lodě. Protože jsem na místo dorazil brzy ráno, měl jsem celý vrak jen pro sebe. Zakotvil jsem motorovou loď přímo nad vrakem, nastrojil jsem se a skočil do vody. Voda je ráno skoro teplejší než vzduch…
|
 podpěrný blok
|
 pohled k zádi
|
 přední stožár
|
|
S prohlídkou a filmováním vraku jsem začal od přídě, kde leží velká lodní kotva. Hned vedle ní je plaketa s informacemi o vraku a která návštěvníky informuje, že toto místo je oficiálně označeno jako podvodní archeologická rezervace. Při plavání na sever – směrem k zádi vraku, jsou pořád rozeznatelné jednotlivé části lodě. Hlavní stožár, který dnes leží v písku, držáky na kotle, části strojovny a dokonce lze nahlédnout do meziprostoru v dvojitém dně lodi. Tam je možno vidět i zbytky uhlí, které Copenhagen převážel. U samotné zádě lodi jsem objevil i „pillow block“ – podpěrný blok, který kdysi udržoval hnací hřídel lodního šroubu ve středu lodi.
|
 |
Vracím se pomalu k přídi vraku, kde je kotevní lano bóje. Pohled na kotvu mi připomíná, že tohle je skutečně kus historie. Tahle kotva je snad poslední snadno rozeznatelná část Copenhagenu a její věk – 108 let je úctyhodný. Tahle loď brázdila Atlantic čtrnáct let před potopením Titaniku a co více – byla vyrobena v devatenáctém století…
Pro www.divestar.cz Pavel Karásek, Florida / 5.6. 2006
|
Další články Pavla Karáska:
.jpg){kind=spacer}
