![]() |
![]() |
![]() |
Scapa Flow
Zpráva z expedice 2002
část 1

Když jsme se blížili na trajektu ze Skotska, do Orkneyského přístavu St. Margarets Hope, měli jsme za sebou přes 3000 km, skoro 50 hodin strávených v mikrobusu, čekáním + plavbou na 2 trajektech a ze sedacích partií tatarský biftek.. Čekalo nás 52 vraků na největším šrotišti Evropy, ve Scapa Flow a ještě cesta přes Kirkwall do Stromness, kde MV KARIN kotvila. Její kapitán John Thornton, je také TX a CCR Inspiration Instruktor, rovněž člen „ dozorčí rady „ IANTD a účastník expedicí na Brittanic, či „Kněžnu moří“ Andreu Dorii, nebo hledač ′nových′ hlubokých vraků na severu Skotska.
![]() |
![]() |
![]() |

Model postavení 74 lodí Kaiserliche Marine z rána 21.6.1919
|
Co zde tedy zbylo z German Fleet?
Bitevní lodě : SMS Markgraf, Kronprinz Wilhelm a König všechny leží dnem vzhůru, výtlak cca 26 000 tun, délka cca 200m.
Lehké křižníky : SMS Brummer, Köln, Dresden, Karlsruhe leží všechny na boku, výtlak cca 4 - 5000 tun, délka cca 150m. Torpédoborec : V 83. Ponorka : UB – 116
|
První ponory do vod „Mekky vrakového potápění“V 8,30 jsme ještě připojení u mola na elektřinu a Little John po nahození motoru a kompresoru doplňuje lahve. Přeměří je, přes booster doplní oxygen a vzduch na požadovaný EANx. Přichází John Thornton, který si před tím z mola prohlédl naši nastrojenou výstroj a mizí na můstek. To je první letmé setkání a tiché seznámení.
Krátký breefing: prioritně se sbírají ti, co se vynoří u bóje s lanem, až potom ti, co dekompresí „na jelitech“. Být opatrní při prolézání vraků, některé rozpadají a všude je spousta ostrých míst. Tolik stručné seznámení, vyrážíme na moře.
„Vstřícnost „ Skotů je pověstná a dle sdělení D.S. bude pár dní trvat, než začne lepší komunikace. Jsme teď všichni pouze „Small Russian Crazy Divers“. Vyrážíme přesně na čas, cílem je SMS Brummer. Vzhledem k tomu, že nad ním už ale parkuje konkurence, Karin přejíždí nad Köln. To se však dozvídáme až při ponoru, po objevení nápisu na přídi vraku.
Klesáme podél lana od bóje do cca 20m, kde se zjevuje nejvyšší bod štíhlého trupu na bok ležícího lehkého křižníku SMS KÖLN. Dalších 16 m je to na dno, kam míříme. Viditelnost v 36m je dobrých 10 - 12m, množství velkých ryb, sasanek, hub a krabů. Murphy už otevřel úřad, první problémy s foťákem jsou na světě……Podnikáme průniky do vraku, kalitelnost je minimální, reel zůstává nepoužit. První dojem je zcela famózní, i voda má dole příjemných 12 st. C, na hladině cca 15. Na zádi trčí jako memento dvojice děl.
Plánovaná min. zásoba plynu se blíží a b.t. přesáhl 40 min. Po deep stop a pomalém výstupu přecházíme na deko lahve a využíváme akcelerované dekomprese. Pro tyto EANx ponory většinou využíváme třísměsového Vytecu, nebo tabulek s dekoplánem. Na hladině mezitím svítí slunce. Všichni máme po prvním, více než hodinovém ponoru spokojenost v duši a otlačené zadky z autobusu jsou zapomenuty………
Polední desaturaci trávíme prohlídkou muzea German Fleet, či spíše celého dění v oblasti Scapa Flow. Z řady knih vybíráme Dive Scapa Flow, ve které je popsáno a vyobrazeno vše potřebné, včetně doporučení a seznamu provozovatelů místních bází. Thorntova loď MV Karin, je zde díky nabídce rebreatheru, TX a nitroxu vedena jako jediná, specializovaná na t.d. Vpravo je torpédo, vystaven je i plastický model postavení celé German Fleet před potopením, nebo model Roayal Oak. Nechybí různé palubní zbraně, mohutný kompas z Prinz Wilhelm atd.
Odpolední ponor je plýtký, lehký křižník SMS Karlsruhe leží opět na boku. Spouštíme se na dno do 27 m. Je zde ještě lepší viditelnost 15 – 20m, než na Kölnu a protože Murphy nikdy nespí, stávkuje převíjení filmu ve fotáku. Ještě více možností k návštěvě vnitřních prostor a ještě více ryb a života. Na nejvyšším bodu přídě je souvislý porost sasanek ve světlých pastelových barvách.

Při dopoledním ponoru následujícího dne, navštěvujeme lehký křižník SMS Brummer, s max. hl. dna 36 m. Viditelnost kolísá mezi 2 – 6 m a kazí „umělecký“ dojem, pro nás nejfotogeničtějšího vraku s možností průniků do nitra vraku. Dušanovi se ve vraku natolik líbí, že defloruje sucháč a díky jeho opravě, se bohužel neúčastní poledního výletu do pálenice. Jednoznačně nejzajímavější jsou i filmové záběry J.T., natočené ale v jiném ročním období.
Distillery Highland Park (est. 1798) - nejseverněji položená pálírna jedno sladové whisky (single malt) ve Skotsku, jen o několikset m. severněji než Scapa ) se nachází na jižním okraji hlavního města Orknejských ostrovů Kirkwallu. Až vyslovená vidina koštu rázně urychlila přesun z parkoviště do palírny. Single malt potřebuje ke svému zrodu kvalitní ječmen, rašelinu, sudy z amerického dubu a místní klima. Voní rašelinou a mořem (jinak charakteristika lehce příbuzná značkám z ostrova Kildantonského kříže - Islay - LAGAVULIN, LAPHROAIG, ARDBEG, BOWMORE, nebo lehce podobně jako ′Láva z Cuillins′ - TALISKER z ostrova Skye.
Před závěrečnou filmovou prezentací přichází konečně koštovací panák, či spíše panáček, vždyť jsme ve Skotsku…..Pálenice Scapa (est. 1885), stojí na pobřeží, jihozápadně od Kirkwallu a je od roku 1993 zavřená. Přesto se s produkcí lze i dnes setkat, také díky nezávislým plničům, ale hlavně starší whisky pořád ještě dozrává, takže je na co se těšit..... Více info o Singlemalt v odkaze SINGLEMALT Land.

Odpolední mělký ponor v tzv. Sound of Hoxa, na ponorku UB 116 se nám odměňuje viditelností 15 – 20 m ve 30m a opět velkou koncentrací ryb. Ponorka nemá souvislý kus trupu, ale je rozmetána na kusy velkých trosek. To je důsledek ′malé′ ′cvičné řízené exploze′, kterou zde provedlo v 70 - tých letech námořnictvo. Nacházíme pod jedním torzem samici gigantického úhoře, stočenou jako požární hadice. Po chvilce nacházím kolegu se žlutou kamerou a ukazuji moooc velkou rybu. Zničehonic opět připlouvá Mr. Murphy a úřaduje, kamera nejede a úhoř je fuč. Před ponorem ještě svítilo slunce, nyní vše trochu potemnělo. Po výstupu na hladinu je zataženo. Dnes bylo celý den moře jako olej, což věští zítřejší změnu počasí. Na noc kotvíme u ostrova Flotta a jdeme na večeři do klasické námořnické hospody.

Pořád mi teče rukávy, nechal jsem si je před expedicí zkrátit a oblek jsem již nestihl před odjezdem vyzkoušet. Večer zjišťuji proč a kudy tam teče. Vnitřní lepení spojené světlým lepidlem vůbec nedrží. Takže nahřát fénem, oddělat, odmastit, natřít…….končím ve 3 ráno. Byl jsem 2 lepič a ještě netuším, že ne poslední na této výpravě.
Ráno zaspím a vůbec nestíhám, parťák je připraven v kompletní výstroji a já lezu teprve do sucháče. Jsou dost vlny a vše, co není uvázáno padá a do všeho máme někteří ještě průjem…………Čeká nás dopolední ponor na anglickou loď James Barrie, britský trawler - ledoborec, potopený v roce 1969, tedy v dobré kondici, se standardní viditelností 20m. Leží otočen na bok a je uváděn jako převyšující ponor ve Scapa Flow. Max. hloubka na tomto vraku je 45 m.
Pokračování v Part 2. Klikni na ZDE!




















.jpg)





















