Za par minut skáčeme do vody. K místu ponoru připlouvá nafukovací člun s italskými potápěči. Ještě trocha bezpečnosti ( buble check , V-drill a S-drill ) a již klesáme po tenké šňůře do modré hlubiny. Ve 20 metrové hloubce se objevuji první obrysy vraku. Otačím se na Rosťu a ukazuji jedno šťastné OK. Je to on VIS. Ohromný komín, nástavba s kormidelnou, vpředu otevřený nákladový prostor, vzadu dva. Celá záď je zakryta ohromnou síti, jako závojem. Viditelnost kolem 25m. V hloubce 50m v úrovni paluby plaveme na záď lodi, majestátně stojící v pisku v hloubce 60m. Na levoboku není vidět žádné poškození. Klesáme k jedinému šroubu. Jeho 4 lopatky, každá tak o délce něco málo přes 1,5m stoji již 57 let. Nad  námi se ze zádi se snáší opona z rybářské sítě. Stoupáme  do úrovně paluby a nad sítí míříme po pravoboku k přídi. Na ní je pravobok lodi roztržený  výbuchem miny a trup je vražený až do nákladového prostoru. Přes jeho okraj visí staré sítě porostlé fialovými korály. Jsou tu i rybářské vrše, ale prázdné. Stoupáme po přední straně nástavby, jejíž dřevěné díly se již rozpadly. Vplouvám do kormidelny, kde ze zbytku podlahy trčí kormidelní sloup už bez kola.

      
Vracíme se ke komínu, na kterém je vidět velké plechové O. Znak společnosti pod kterou loď plula na své poslední cestě. Ještě poslední pohled do komína a začínáme stoupat. Těším se další ponor k tomuto vraku, láká mě vnitřek lodi. Snad se mi podaří zahlédnout mohutný parní stroj, který loď poháněl. Určitě to stojí se sem vrátit.
      Ponor jsme absolvovali v suchých oblecích a se směsí 18/45 Tx. Na dekompresi jsme použili od 21 m 50%O2 a já ještě 100%O2 v 6m. Celková doba ponoru 65 min.

Foto: Rosťa Rudolf. www.deepsea.cz

Figurant: Petr Smrž  www.potapecskedoupe.cz