Wreck Yolanda:
|
|
V noci z prvního na druhého dubna roku 1980 se nacházela v blízkosti útesů Ras Mohammed v Rudém moři. Z ne zcela vysvětlených příčin na útes najela a potopila se 27° 43’ 24 severní šířky 34° 15’ 36 východní délky. Skončila na útesu, který dnes nese její jméno v relativně malé hloubce mezi deseti a 25 metry hloubky. Tam odpočívala řadu let, až v důsledku silných proudů a silné bouře byla posunuta a v roce 1987 se zřítila podél útesu do hloubek daleko za hranicemi rekreačního potápění. Odhady jejího spočinutí byly daleko za hranicí 100 metrů hloubky. |
 |
Mnoho potápěčů se pokoušelo najít místo definitivního spočinutí vraku Yolandy. Jednak výzva atraktivního vraku ve snadno dostupné a pro potápěče atraktivní lokalitě, ale také objevitelství, byly motorem jejich snah. Neúspěšných.
Na rozdíl od jiného hluboko potopeného vraku – válečné lodi Victorie u Libanonských břehů, neprobíhaly desítky let průzkumy a snahy o objevení.
Místo odpočinku Yolandy bylo víceméně známo, jenom bylo příliš hluboko pro běžný potápěčský průzkum.
Je dvacátého pátého května roku 2005. Dva potápěči odpočívají před ponorem. Jejich cílem je průzkum svahů na Yolanda reefu a plánovaná maximální hloubka 140 metrů.
(za povšimnutí stojí, že Leigh má na twinu ventily Lola!)
|
|
Znovu a znovu si Leigh Cunningham a jeho buddy Mark Andrews promítají scénáře zítřejšího ponoru. Dekompresní schéma, nesčetněkrát prověřené, nezbytná kalkulace spotřeby plynů a jejich příprava. Jejich největší obavou jsou všudypřítomné proudy. Na Ras Mohamedu mohou snadno znemožnit ponor i mnohem triviálnější než ten, který mají vykonat.
Ponory k hluboko ponořeným vrakům mají v sobě vždy něco fascinujícího. Historii, osudy lidí i nákladu. Neklid hledačů…
Dvacátý šestý květen roku 2005. Leigh Cunningham a Mark Andrews se pokusí nalézt vrak na svazích Yolanda reefu. Poslední přípravy a začíná ponor, který pokud by se podařil, by patřil k nejhlubším vrakovým ponorům.
Oblast blízkého východu byla na vrakové objevy v poslední době bohatá. Po Victorii u Libanonských břehů se zdá perspektivní objev v samém centru potápěčských aktivit Rudého moře – u Ras Mohammed. Yolanda samozřejmě nejde porovnat s Victorií co do velikosti. Victorie byly hrdá válečná loď jejího veličenstva, zatímco Yolanda jen přepravní taxi. Co ale mají společné je způsob jejich potopení. S nutnou dávkou zjednodušení se dá říct, že obě lodi se potopily díky aroganci a hlouposti svých kapitánů. Marně důstojníci upozorňovali na riskantní manévry, marně prosili. Oba kapitáni prosadili svou a oba se navěky plaví se svými loděmi…
|
|
 |
Akce je připravená do posledního detailu. Leigh má velké zkušenosti z hloubek a v tomto případě nehodlá nic ponechat náhodě.
Již z dálky se v hloubce rýsuje stín. Cestu vyznačují záchody a ostatní sanitární zařízení. 145 metrů Leigh se poprvé dotkne vraku. Společně s Markem jej obeplouvají. Leží na šikmém písčitém svahu, padajícím k neznámým hloubkám... Vrak je rozlomený. Jeho špice pravděpodobně spočinula hluboko pod 170 metry hloubky. Z jejich maximální hloubky – 160 metrů jí nevidí.
Uplyne mnoho dnů příprav na pokus o definitivní prozkoumání vraku. Po měsících příprav je Leigh Cunningham a Mark Andrews zpět. Pět dnů potápí na vzduchu do hloubek aby si zvykli na dusíkové opojení. |
|
Hluboké ponory plánují dva. Do maxima 160 metrů. Leigh počítá s šesti lahvemi, Mark s pěti.
Při aklimatizačních ponorech naleznou v hloubce přes 90 metrů rýhu obsypanou zbytky nákladu. Ani Leigh ani Mark nepochybují, že je dovede k Yolandě.
V tu chvíli zasáhne osud. Do Marka „vstoupil duch faraona“ a záchod se stává jeho nejlepším přítelem. Je jasné, že na hluboké ponory nemůže ani pomyslet. Leigh se rozhoduje je vykonat sólo.
Vpravo: Leigh a Mark na deku
|
|
 |
V den D je připraven i s 10 členy doprovodu k exploračnímu ponoru. Je připravena helikoptéra, barokomora. Všichni členové doprovodu jsou z Leighovi báze v Sharmu. Všichni se dobře znají. Na stejné bázi probíhá i míchání plynů.
Ponor proběhl úspěšně. Po pěti minutách strávených na vraku a o něco více než třech hodinách ve vodě se Leigh vrací. Co nalezl byla bezpochyby Yolanda. Zcela jasně identifikoval poškození vraku a bylo
Dole: Je k čemu gratulovat!
|
|
jasné, že k nalezení jeho zbytku je potřeba se ponořit mnohem hlouběji. Leigh i Mark jednomyslně činí rozhodnutí, že se na Yolanda reef vrátí.
V Polovině prosince jsou zpět. Stejný podpůrný tým. Pět dnů ponorů. Výsledkem je nejhlubší vrakový ponor vykonaný sportovním způsobem. Leigh a Mark objeví během 5.5 minut strávených na vraku v hloubce 205 metrů nejhlubší části, zachované po havárii a následném sesunutí z Yolanda reefu. Ponor trvající 205 minut proběhl bez sebemenších obtíží. Oba potápěči ho vykonali na otevřeném okruhu. Jako hloubková směs byl použit trimix.
Dole vlevo: se support teamem, vpravo všichni pohromadě
|
 |
|
|
Celá akce opět posunula limity sportovního potápění, tentokrát v oblasti potápění na vracích. Pět a půl minuty strávených v hloubce přes 200 metrů je vynikající výkon.
P. Wagner 1/2006 pro www.divestar.cz
|
.jpg){kind=spacer}
