Testovací ponor na Heřmanicích - seznámení s řadou dobrých věcí, co v běžném obchodě s rozstřiženýma ploutvema nekoupíte!

Napsal:
Karel Gregor
 
foto:
Jiří Netopil a K.Gregor
 
Co bylo předmětem seznamovacího testu? Uvádím abecední seznam:
DTD produkty – wetnotes a psí dečky ze Sokolnice, SBD - SBK
KUBI – dry gloves, revoluční suché rukavice Petera Kubičky
Kubičkův „kosmický“ podoblek z materiálu NASA
Seznámení s CO2, jako náhradou za Argon
SHV – Suchoňův Haubnový Vypušták
Skoumalovy popruhy na argonovou láhev
Suchoňova haubna k suchému obleku skutečně na míru a kryt zipu
 
Ve středu 17. 3. 2004 jsme přikročili k  testu, či spíše seznámení s uvedenými výrobky, produkty a plynem. Volba padla jednoznačně na Svobodné Heřmanice, což umocnil i fakt setkání s více přáteli, z nichž jak už to v životě chodí, se úplně všichni nakonec nedostavili, nebo pro rýmu, či uši nemohli do vody. Cestou ze Zlína s Jirkou Netopilem, jsme v Odrách naložili Jardu Suchoně a 3 malé 1,7 l láhve s kysl. uhličitým (CO2), jako náhradu za Argon.

Vzhledem k tomu, že při více než 50 barech se stává tento plyn kapalný, byla náplň přesně na tuto hodnotu, což na 1 plánovaný ponor zcela stačí.

 

U vody jsme se setkali s dalším testérem CO2, Petrem Stejskalem a začali se strojit. Hladina je pokleslá asi o 1m a povrch vykazuje zde nebývalé znečištění ropnými produkty. To nám dokumentuje Jirka Šimíček na své výstroji, potažené černými šmouhami, který se právě s manželkou vrátil z ponoru.

Protože jsem doposud používal haubnu zvlášť a nebyl problém se self úpravou krční manžety, teď jsem požádal o pomoc. Tím ale končí její asi jediná a zdánlivá nevýhoda, kterou jednoduše řeší Suché Suchoňovy Sucháče (dále jen SSS) nadstandardní délkou zádového zipu, kde si to každý vyřeší lehce sám, oblečením nejdříve haubny a potom teprve rukou. Za tepelný komfort haubny napevno s oblekem, to rozhodně stojí! Na haubně mi přibyl i SHV, který by měl zabránit nafukování haubny při výstupu. Jednocestný ventil je tak malý, že ničemu nevadí, nezavazí a do jisté míry může být překážkou pro lehké skopnutí masky.

 

 

Nově dnes použiji i Skoumalovy popruhy na argonovou lahev. Jsou univerzálně nastavitelné pomocí suchých zipů pro láhve 2 x 12 – 2 x 18. Bez problému jsem do nich připevnil argonovku 2l na 200 i 300 bar, včetně dnes použité 1,7 lit s CO2.

 

 

 

Mé původní psí dečky skončily někde v propadlišti dějin a tak vytahuji fungl nové DTD ze Sokolnice. Ty původní byly ze strečového komprimovaného neoprenu a při pohledu na výtvor z SBD by musely závistí zblednout. Precizní práce a kvalitní materiál Cordura, ve mně vyvolaly na první pohled vysoké sympatie, stejně jako wetnot od tohoto výrobce. Ještě se sucháčem jen do pasu, si je nesazuji. Vzniká debata, jak tyto dečky umístit a já prosazuji, aby byla „žábra“ vzadu a kopírovala tak mé nevysportované lýtkové svalstvo. Jiní byli jiného názoru a tak když jsem se v 18 st. C za slunného počasí už se zapnutým oblekem začal potit, říkám: chlapci, nechám to Vás a musím už do vody, dejte mi to kam a jak chcete.

 

 

Nasadil jsem si KUBI rukavice, ale zjistil, že mám po zfušovaném zkrácení rukávů v jisté nejmenované firmě tyto rukávy krátké (zkráceno o více, než bylo dohodnuto a špatně přilepeno), na sériově nastavenou délku rukavic KUBI. Musím ovšem podotknout, že trilaminát se opět přes tuto zimu záhadně zmenšil a zejména kolem pasu je více než příkladně napnutý J Na předešlém ponoru v mraze, jsem si zmenšení jaksi neuvědomoval....

Takže konec a vysvlékat?
Nikoliv, pomocí jednoduché manipulace se šlicovými šroubky je kruh na rukavicích nastaven na požadovanou délku a za pár minut už sestupuji k vodě.
Uvedené šroubky jsou tam zcela úmyslně, protože na křížové šroubky je třeba křížový šroubovák…..Jsem vystrojen včetně rukavic na rukou a ploutve s  dekolahví nesu v ruce. Z cvičných důvodů ještě sundávám jednou pravou rukavici a chci ji opětovně nasadit. 

 Po té mi ale na blátivém dne ujíždí noha a nechtě ponořím pravou ruku bez venkovní rukavice do vody. Náhradní vnitřní  rukavici mám v kanclu ve Zlíně a už není čas, Petr vybublává control check. Levou rukou lehce stisknutím vymáčknu vodu z Polartec rukavice a nasadím na ni KUBI rukavici s kruhem. Ještě ploutve, ohyb v kolenou jde trochu hůř, dečky mám pod koleny trochu výše, než by bylo optimem, nakonec je to první seznámení….

 

Ještě mě napadne rčení P. Kubičky, že většinu potápěčských potřeb navrhují lidé, kteří se sami nepotápí. Naštěstí nejen on je jedním z příkladů vyjímky. Jinak je na mém podobleku Bowstone Thinsulate v místě lýtek našířku materiálu nějak zbytečně moc, ale přes záda je napnutý a v podpaží se páře. Nejen zakázka na výrobu sucháče SSS na míru je nutností, ale i podobleku…a i zkouška zatopení třeba průrazem, není naškodu, i když bych přivítal teplejší vodu než 2 st. C.

Připnutí 7 lit Alu dekolahve jde nejen na horním, ale i dolním D ringu napoprvé, s  čímž jsem měl na hladině v rukavicích s plastovými kruhy – tedy s úplně jinou citlivostí v prstech, vždy časovou prodlevu.

Dalším důležitým úkonem každého ponoru, je vypláchnutí a nasazení masky. V „check upech“ to byl bez pomoci partnera trochu problém – myslím dostat sám lícnici masky na bocích a nahoře pod haubnu a jedině zde běžný a rozšířený solodiving, mi umožňoval nácvik bez pomoci partnera.

 

Pozn. Nejde mi o propagaci solodiving, ale popis zde běžného jevu. Zdvojené lahve a první stupně beru v tomto případě jako samozřejmost….

 

Než si oboustranně přivodíme „bubble check“ měníme plán ponoru, protože trávit dobrovolně delší čas se zmrzlou rukou se mi nechce, plánujeme rozdělení…..

 
Zanořujeme se ve viditelnosti 0m a až cca 30cm ode dna je to lepší. Míříme kolem vodícího lana směrem k dodávce, tedy v podstatě dolů známým korytem…..
 

 

 
Abych zjistil rozdíl mezi Argonem a CO2 jako izolačním plynem, dofukuji zatím spíše do obleku a až před dodávkou trochu nitroxu i do křídla. Neumím teď vyhodnotit, jestli a o kolik je to lepší, než s Argonem, ale pocit tepla je příjemnější a nakolik v  tom hraje roli zcela nová haubna SSS ? Dečky fungují zcela příkladně. Na chodidlech  pozoruji jistý malý nárůst tepla a posléze se nohy stabilizují v optimální poloze žabáka, ale zároveň se mi neroztahuje oblek na lýtkách.
No škoda, ruka mě už ukrutně zebe, tak otáčím zpět. Ještě wetnot, bleskne mi hlavou. Opět se přibližuji k dodávce ale z protisměru. Vytahuji ho z kapsy obleku, je cvaklý za karabinu s dalšími věcmi. Rukavice mi zcela bezproblémově umožňují stažení gumy a otevření notesu. Napíšu pár slov a ani listování není problém a opět zima na ruku s mokrým Polartecem. Snad se příště dostanu k lepšímu testu všeho a taky wetnotu….Tužku zasunuji zpět a vzpomenu si na Radkovu (výrobce DTD) připomínku, cituji:

Bacha při testování, až ti vypadne tužka z ruky, nehledej ji na dně, plave. V Mexiku jsme je vždy nacházeli pod stropem:))

 

 

Jedinou věcí, kterou budu teď sledovat, je haubna, či spíše funkce vypuštáku SHV. Když jsem měl zapůjčený jiný sucháč s integrovanou haubnou, při výstupu se vždy lehce nafukovala a o to více, pokud byla maska skována pod haubnou. Úmyslně funím nosem do masky a cítím, jak vydechnutý plyn bublá do haubny.

Sahám na haubnu a ta je pořád stejně připláclá k hlavě. Ucházející plyn ventilem by mohl vidět jen někdo další a Petr je teď minimálně u pumpy. Není co řešit, SHV odvedl svou práci skvěle! Stejně jako u vypuštáku Apeks na sucháči, se o něj nemusím vůbec starat

Ještě poslední test, moje automatika použitá na dekolahvi, není přímo určena do studených vod a přesto, že jsem ji zde už použil, nebyl problém. Nikdy jsem jí ale nepřivodil uměle free flow. Mačkám sprchu a EAN 50 vyráží k hladině. Nic, vše OK, takže opakuji. O.K. Kéž by to tak bylo navždy a napořád………..

 
Od 6 m výše je viditelnost téměř 0 a tak se vynořuji z mého pohledu vlevo od čerpačky.              
 
Na břehu se už objevil i Peter K. m.j. i se svým Alu podoblekem „Nasa“. Původně jsme měli na něj čekat, ale Petr S. musí zase vyrazit do Prahy. Takže test Peterova podobleku necháme napříště, aspoň bude co testovat a popravdě řečeno, jeho podoblek společně s CO2 testovaný zaráz, by nevedl ke zjištění, co z nich a nakolik přináší kýžený izolační efekt. Mezitím se vynořují další kolegové se skútrem, takže je na co se dívat a o čem rozmlouvat. Posléze se objevuje Petr S. a nebývale dlouho se rochní ve vodě u břehu. Jeho konstatování je zcela jednoznačné, ještě nikdy mi zde nebylo takové teplo, opravdu má to céočko něco do sebe….
 

Zároveň jsme si odbyli ozdravnou kůru : lázeň v CO2. Podle Petera (dalšího propagátora CO2) a neúnavného vynálezce, je tato procedura nabízena v některých rehabilitačních centrech a ½ hod kůra stojí cca 200 Kč. Až po krk Vás zavážou do pytle, do kterého naženou CO2 a na povrchu těla dojde k usmrcení všech případných parazitů…….Jestli  i vlka, to nevím…..
Kryt zipu zavíraný suchým zipem, nebylo jak zkoušet, ale pokud není kryt zavírán dalším zipem a nesnižuje tak ohebnost, je rozhodně + pro ochranu oblekového zipu, toť slova mistra Suchoně.
Na závěr se všichni přesunujeme do hospůdky k „Bábině“ na sqělý segedín a steak. Po příjemně stráveném dni vyrážíme k domovu....

 

Tak jsem to viděl a zažil, pokud máte další připomínky a zkušenosti, dejte o nich vědět.

 

Karel Gregor 18. 3. 2004

 

P.S. poznámka 1 pro šťouraly, wetnot patří do pravé kapsy! Fotka, kdy je cpán do levé, prostě vyšla lépe.....
Poznámka 2 platí pravá kapsa i pro leváky?

 












 

certifmini1



Nejčtenější články:














Potápění se vzduchem je
lidské, s trimixem
božské (motto IANTD)